Zprávy z tábora

1. den, sobota 9. srpna: Na Stálkov!

Letos byl odjezd od stadionu velice netradiční – odjížděli jsme autobusem. Prostě jsme naložili kola do autobusu, sedli si na volná místa a vyrazili. Žádné trmácení se na nádraží, žádné složité nakládání dětí do aut a bagáže a kol na káry, nic takového.Pan Janiš, tatínek naší atletky Radky, pracuje v Dopravním podniku, a tak nám přistavil autobus a odvezl nás i s koly do Lásenice. Odsud jsme pak vyrazili na svoji letošní cestu na tábor.
Čekalo nás jen 30 km líbeznou krajinou České Kanady, počasí mělo být příznivé, a tak jsme nečekali žádné potíže.
Ale už první kopec za Lásenicí některé děti nepříjemně překvapil. Naštěstí jel s námi Vašek Petřík, který má proježděné skoro všechny trasy v Čechách, a ten nás vedl po pěkné cyklostezce, která se vyhnula krpálům původně plánovaným. To jsme ale netušili, že místo toho nás ta stezka povede k Peršláku. To je strašlivý kopec před Novou Bystřicí, který jsme při minulých táborech na České Kanadě jeli tolikrát, že při samotném vyslovení toho jména se děti rozplakaly. To bývalo dříve, když jsem řekl Peršlák dnes, děti se dívaly nechápavě, proč se mi u toho tak chvěje hlas. No, nahoře to už asi chápaly.
Ale to byl asi ten nejhorší dnešní zážitek. Pak už to jelo pěkně, v Nové Bystřici jsme dali odpočinek a zmrzliny s také jsme tam naložili k Radkovi Janišovi do autobusu Kačku Urbanovou, Nelu a Tínu, které už nemohly, a vesele pokračovali dále – přes Albeř a Klášter směrem k Landštejnu, kde nás chytil lehký deštík který byl ovšem v tom vedru osvěžující. Landštejn jsme objeli po žluté, a pak jsme plánovali přejet hráz nádrže a pokračovat po lesních cestách přímo do Stálkova. Na hrázi byla však mříž a projet se to nijak nedalo. Museli jsme do Starého Města krásným dlouhým sjezdem a odsud pak příšerným dlouhým výstupem na Stálkov. Ale děti šlapaly statečně a už jsme tedy zde, na krásném tábořišti v samotném srdci České Kanady.
Děti se bleskurychle ubytovaly, rozdělily se do stanů, prozkoumaly vybavení tábořiště a začaly si házet míčem, honit se a povykovat, prostě to, co dělají unavené děti po dlouhé jízdě na kole. Pak byla jakási obědo-večeře, vynikající čočková polévka.
Také přijel Kuba Folberger, takže máme kompletní složení na první týden.
Mohli jsme tedy vyhlásit družstva, což je vždy nejvíce očekávaná událost na začátku tábora. A ta družstva byla letos takováto:

Tento tábor je tak dokonale vybavený, že má i teplou sprchu, tedy pokud si zatopíte v průtokovém ohřívači. Tak jsme zatopili a celý tábor se vykoupal, někteří sice ve vodě poněkud „osvěžující“, protože zapomněli přikládat.
Pak už se setmělo, hořel táborák a Sára hrála na kytaru a všichni zpívali a bylo to fajn.
Kolem desáté na všechny nakonec dolehl ten náročný den, a tak jsme zalezli do stanů a do spacáků.
A na konec uvedeme, jak prožila příjezd na tábor Sára Součková.

PŘÍJEZD sobota 9.8.14
Jako každý rok jsme se sešli v půl deváté před naším atletickým stadionem. Všude byl ruch. Někteří přijeli na kole, jiní se svezli autem. Ti, co tam byli poprvé, přemýšleli, jak to asi vše bude probíhat, někdo se loučil s rodiči a někdo se vesele bavil s ostatními.
Asi po půl hodině už ale všichni nastupovali do autobusu, který nás dovezl do Lásenice. Dál už to bylo na nás a našich kolech.
Až k Peršláku (tj. skoro nekonečný kopec) byla cesta dost v pohodě (po rovině nebo z kopce). Tímto se ale začala krajina víc a víc vrásnit. Navíc ubývalo sil. Tu jsme mohli naštěstí doplnit tříští či zmrzlinou v Nové Bystřici. Tam také čekal autobus, který odvezl menší až do tábora.
My ostatní jsme museli ujet ještě 20 km (styl do kopce, z kopce, přičemž toho prvního bylo o 100 % víc).
Nakonec se před námi ale objevilo naše letošní působiště, tábor Stálkov.
Všichni se s novou silou vrhli do vybalování svých věcí do nových (tedy pro nás) stanů. Zbytek odpoledne proběhl v klidu. Někdo hrál ringo, jiný odpočíval po náročné cestě. Z těchto aktivit jsme však byli vyrušeni vele důležitou událostí: zařazování do družstev! Někomu se přání splnily, jinému ne, každý se s tím však musel smířit.
Pak už byla jen večeře a první táborák. Tak dobrou noc!

Tak dobrou první noc a ať se vám nezdá o Peršláku.
2. den