Letní tábor Hnačov
O Hnačovského vtipálka
Tahání za vlasy
Pepíček přijde za maminkou a povídá: “Mami, Evička mě tahá za vlasy”. “No víš, ona je ještě malá, ona neví, že to bolí”. Za chvíli se z dětského pokoje ozve křik a pláč, pak vyjde Pepíček a vítězně povídá: “Už to ví”.
Medvěd + ježek
Zvířátka v lese si postavila veřejný záchod. Měla z něj radost, a proto je mrzelo, když hned první den někdo vyrazil okno. Svolala poradu a ptala se, kdo k tomu má co říci. Přihlásil se zajíc: “Za to může medvěd. Chytil mne, zeptal se ‘Zajíci, pelicháš?’ a když jsem řekl, že ne, utřel si se mnou zadek a vyhodil mě oknem ven”. Zvířátka říkala: “No ten medvěd, to je hrubián, ale co s ním zmůžeme…” Druhý den se situace opakovala, vyražené dveře a přihlásila se liška: “Za to může medvěd. Chytil mne, zeptal se ‘Liško, pelicháš?’, a když jsem řekla, že ne, utřel si se mnou zadek a vyhodil mě skrz zavřené dveře ven”. Zvířátka zase říkala: “Ten medvěd teda, ale co s ním naděláme…” Třetí den byla budka úplně rozmlácená a ježek povídá: “Za to může medvěd…”
Prase
Jde turista kolem farmy a uvidí tam prase s dřevěnou nohou…
“Proč má to prase dřevěnou nohu” zeptá se farmáře.
“Nu, víte jednou jsem byl na poli a oral jsem a na mezi jsem nějak špatně zajel a spadl i s traktorem do příkopu. Nemohl jsem vyjet a ani jsem nemohl vylézt z traktoru. No a to prase tenkrát uteklo z domů a našlo mě a pak šlo zpátky a přivedlo mi pomoc.”
“Ale to jste mi neodpověděl, proč má dřevěnou nohu!”
“Jakto že ne, vždyť Vám to povídám; jindy zase u nás byli zloději, otrávili psa, ale jakmile je ucítilo to prase, tak začalo dělat takový povyk, že nás probudilo a zloděje jsme chytili.”
“No jo, ale proč má to prase dřevěnou nohu?”
“Dyk Vám to říkám, minulý rok jsme byli všichni na poli a na farmě začalo hořet. Prase vyrazilo dvířka chlívku a utíkalo za námi a když jsme se vrátili, tak jsme stačili uhasit ten požár.”
“Prosím vás, řeknete mi už konečně, PROČ MÁ TO PRASE DŘEVĚNOU NOHU?”
“Přeci vám to pořád říkám, jak je skvělý, no a přece byste takový prase nesnědl najednou…”
Plísňáci
Přijel lord do Afriky na lov. První den se ho ptá sluha: “Tak co jste dnes ulovil, pane?” “Mno, dnes to docela šlo? jednoho nosorožce, pět žiraf, dva slony, lva a deset plísňáků.” “Plísňáků?… jo aha.”
Druhý den se ho zase ptá sluha: “Tak, a jak jste dnes lovil, pane?” “Dnes to byla bída, jen jedno žirafí mládě, slona, tři lvice, ale zato patnáct plísňáků.” “Aha, zase ty plísňáky?”
A třetí den se zase ptá: “A jak to šlo dnes, pane?” “Dnes to byla paráda, deset zeber, jaguára, tři slony, ale jen pět plísňáků.” “A pane, co jsou to ti plísňáci?” “No, nevím přesně, je to černý, rychle to běhá a křičí to Please, no” (čti plís nou).
Jatka
Paní učitelka se ptá dětí, jestlipak vědí, jak dělají zvířátka. Přihlásí se Jaroušek: “Prosím, já vím, jak dělá pejsek.” “No, a jak tedy dělá?” “Vrr, haf, haf.” “Správně, Jaroušku.”
Hlásí se Janička: “Prosím, já vím, jak dělá kočička.” “No, a jak dělá?” “Mňau, mňau.” “Správně, Janičko.”
A hlásí se taky Pepíček: “Prosím, já vím, jak dělá kravička.” “No, a jak dělá?” “Uáááá.” Paní učitelka se diví: “No to snad ne, znáš ještě nějaké jiné zvířátko?” “Ano, koníčka.” “No, a jak dělá koníček?” “Uáááá.” Paní učitelka se stále diví: “Opravdu? Víš třeba, jak dělá kozička?” “Uáááá.” Paní učitelka se ptá: “Kdo ti to řekl, že takhle dělají zvířátka?” “Tatínek.” “A kde pracuje tatínek?” “Prosím, na jatkách.”
Trpaslíček
Malý trpaslíček se vydal do světa. Vylezl z díry v Rakousku a řekl: “Já jsem malý trpaslíček, mám lopatičku a kyblíček a budu tady krást!” Ale než stačil začít, vrhli se na něj jódlující horalé a zahnali ho zpátky pod zem.
Vylezl z díry v Německu a řekl: “Já jsem malý trpaslíček, mám lopatičku a kyblíček a budu tady krást!” Ale zase než stačil začít, už tu byli policajti a jen tak tak, že stačil utéct do díry.
Vylezl z díry v Čechách a řekl: “Já jsem malý trpaslíček, mám lopatičku a … sakra, kde mám kyblíček?”
Hodiny
Jednomu Čechovi se zdál sen: Je v nebi, v místnosti plné hodin. Je jich tam spousta, tisíce, a každé jdou jinak. Nakonec potkal nějakého člověka, tak se ho ptá, co to je za hodiny. “Jo, ty hodiny ukazují, jak se v každé zemi krade”. Tak ten Čech jde, prochází, prohlíží si ty hodiny, ale české nějak nemůže najít. Ptá se toho člověka, kde jsou hodiny, co ukazují, jak se krade v Čechách, a ten mu povídá: “No ty hodiny tu nejsou, já je mám doma v kuchyni místo větráku.”
Kovbojové
Jeli dva hloupí kovbojové prérií a museli přenocovat. Ale večer si říkali: “Jak si ráno ty koně rozeznáme?” “Tak jednomu uříznem nohu.” Tak i udělali, ráno pokračovali, ale přepadli je kojoti a i tomu druhému koni ukousli nohu. Kovbojové jsou zoufalí: “Jak si proboha ráno ty koně rozeznáme?” “Tak jednomu uříznem druhou nohu.” Tak i udělali, ráno pokračovali, ale zase je přepadli kojoti a i tomu druhému koni ukousli druhou nohu. No to je situace. Kovbojové už nevědí, jak dál: “Jak si jen ráno ty koně rozeznáme?” “Tak víš co, já si vezmu toho bílýho a ty toho černýho.”
Žába
Sedí žába v trávě a kolem jde zajíc. Žába povídá širokou hubou: “Uahuoj zuající, juak sue muáš?” “Ale dobře, jdu na kapustu.” Jde kolem liška. Žába povídá zase širokou hubou: “Uahuoj liškuo, juak sue muáš?” Ale dobře, jdu na “zajíce.” Jde kolem čáp a žába zase: “Uahuoj čuápe, juak sue muáš?” “Ale, jdu na žáby s velkou hubou.” “Tady ždny nejsou.”
Blondýnka
Blondýnka přijde k doktoru: “Pane doktore, mě bolí celé tělo, kde se jen dotknu.” Dotkne se nosu: “Au”, dotkne se nohy: “Au”, ruky: “Au”. Doktor se ptá: “Vy jste pravá blondýnka?” “Ano, jistě.” “Tak to je jasné, máte zlomený “prst.”
Kalhotky
Holčička šplhá na tyč a maminka jí říká: “Takhle v sukni nemůžeš šplhat po tyči, jsou ti vidět kalhotky.” Za chvilku je holčička znovu na tyči a volá: “Už mi nejsou vidět, už jsem si je sundala!”
Blondýnka + pejsek
Jde blondýnka s pejskem a potká ji kamarádka: “Jé, to je pěknej pejsek, co stojí?” “Já nevím, proč si ten blbec nesedne.”
Moucha
Vědec studuje mouchu. Utrhne jí jeden pár nohou a říká: “Moucho, pohni se”. Moucha se pohnula. Pak ji utrhne další pár nohou a povídá: “Moucho, pohni se!” Moucha se mrská. Pak ji utrhne poslední pár nohou a říká: “Moucho, pohni se!” Moucha nic. “Moucho, pohni se!” Moucha se ani nehne. Veděc si zapisuje do protokolu experimentu: “Po odtržení posledního páru nohou moucha ohluchla”.