Zprávy z tábora – 6. den

Čtvrtek 18.8.2016
Dnes ráno byla opravdu zima. Podle rádia bylo v Českých Budějovicích ráno 9 °C a v našem údolí určitě ještě o nějaký ten stupínek Celsia méně. Děti už také nemají tolik energie, která by je hřála zevnitř, a tak před rozcvičkou úpěnlivě prosily aspoň o tu mikinu. Ale nepovolil jsem a všichni nakonec vyrazili v předepsaném tričku a kraťasech. Snažil jsem se je potěšit tvrzením, že se zahřejeme třením o vzduch, ale asi mi to nevěřily. Vyběhli jsme nad louku s býkem, kam svítilo sluníčko, které se právě vykulilo nad východní okraj Bumbácova údolí. Rozestavili jsme se do těch skvrn slunečního světla a tepla a vyhřívali se jako ještěrky. Bylo to příjemné.
Na zpáteční cestě z rozcvičky jsme nabrali suché dříví z probírek v lese a slíbili jsme si, že se do toho lesa zase vrátíme. Dříví na topení a táboráky je už v blízkém okolí tábora vybrané a kuchyně už začíná pociťovat nouzi o suché dřevo na zátop.
Po snídani začaly dle programu další orientační soutěže. Vytáhli jsme starou variantu oreintačního závodu, kterou jsme použili naposledy na Uragánu (někteří tvrdí, že na Myšárně). Šlo o orientační závod ve stylu scrabble, což je oblíbená hra s písmeny a slovy.
Z těch dávných dob jsme měli ještě plné sady písmen různých barev, které jsme dnes roznesli na deset kontrol v blízkém okolí. Družstvům jsme rozdali papíry s mřížkou, do níž měly děti skládat slova, a ukázali mapu s kontrolami.
Pak jsme to odstartovali. Přesto, že tento závod nebyl na čas, ale jen a pouze na počet bodů za slova, všichni vyrazili jako utržení ke kontrolám, které si pamatovali z pondělních závodů. Pak začali nosit vedoucím písmena a ti se začali trápit nad mřížkou, jak poskládat co nejlepší slova s co největším počtem bodů. A protože děti přinášely spoustu X a slova se mohla opakovat, všechny mřížky se hemžily sexem za 12, až to vypadalo, že jsou tím někteří docela posedlí.
Ale používali samozřejmě i jiná slova, třeba „hrobař“ nebo „žeň“.
Připadalo nám, že se tato hra docela líbí, a taky se nám nechtělo vymýšlet nějakou novou,tak jsme uspořádali druhé kolo. Sice se ozvalo několik bručounů, že už je to nebaví, ale slib, že se budou obě kola hodnotit zvlášť za plichtíky, je rychle umlčel.
Obě kola s náskokem vyhrálo družstvo Kažky Žohové (které si dnes doplnilo název na Stíhačky paní Kačky), za ní se umístily Maruška a Tereza (družstvo Bzučivý bestie).
Po obědě (vepřo-knedlo-„zelo“, či přesněji vepřo-knedlo-cuketo) jsme shromáždili děti kolem ohniště a Kuba přečetl druhou kapitolu celotáborové hry, v níž pan Petr z Kácova odhalil zákeřné plány staršího bratra krále Valdemara, Otty, který chtěl uchvátit trůn s pomocí strašidel a kabaretních kouzel.
Na to téma jsme vyhlásili další soutěž – v kouzlení. Vedoucí si vybrali kouzla, která budou předvádět celému táboru, a začali je se svými členy nacvičovat. Většina využila mojí nabídky jednoduchých kouzel, ale někdo měl svá vlastní kouzla. Po táboře pak postávaly skupinky které stříhaly provázky, zapalovaly zapalovače, něco kutily s PET lahví nebo trénovaly vhazování mince do sklenice.
Kolem půl šesté jsme vynesli stůl z jídelny, postavili ho na náměstíčko a před něj jsme dali lavice od ohniště. Stůl jsme pokryli Tobíkovou dekou (to není speciální typ deky, to je deka Tobiáše) a pak začalo obvyklé přemlouvání, kdo půjde předvádět první. Nakonec se uvolila Kačka, které předvedla perfektní prostoupení dvou sirek, které držela mezi palce ukazováčkem každé ruky. Jirka se vyjádřil v tom smyslu, co je to za kouzlo, tak jsme mu dali dvě sirky, aby si je vzal mezi palce a ukazováčky, a zkusil prostrčit jednu za druhou. Kačka mu to ukázala a Jirkovi spadla brada. Byl to pěkný pohled…
Pak Kačka předvedla ještě potápění a vynořování injekční stříkačky v PET lahvi jen silou vůle. Bylo to efektní a Stíhačky paní Kačky sklidily zasloužený potlesk. Lukášovo družstvo předvádělo zhasnutí zapalovače rukou a jeho znovuvzplanutí jen cvrnknutím prstem. Povedlo se to jednou, pak už byl zapalovač moc horký. Radka Janišová perfektně předvedla zázračné scelení přestřiženého a svázaného provazu, jakož i zmizení uzlu.
Robert Hanzal nejdříve inzeroval zmizení mince pod sklenicí, ale nějak se mu to nepovedlo a zmizela mu ta sklenice. Radanka pak prokázala jasnovidné vlastnosti, když dokázala uhodnout, v které ruce dobrovolník drží minci.
Tereza společně s Žolíkem předvedly další zázračné schopnosti, když Žolík dokázal z hozených kostek určit číslo, které dobrovolník vypočítal z předchzího hodu.
Teo pak všechny fascinoval karetním trikem, když dokázal, aby karta vybraná dobrovolníkem, sama vylezla z balíčku.
Danny pak předvedl dva triky. U jednoho mu zmizela mince ze sklenice s vodou, asi se rozpustila, a u druhého dokázal bezchybně uhodnout, který předmět ze tří si obecenstvo vybralo. Uvedl tím diváky v naprostý úžas a nikdo nechápal, jak to dělá.
Po tomto kulturním zážitku byla chvilka volna, kterou jsme ale nelítostně přerušili vyhlášením soutěže o sběr suchého dřeva na topení. Menší ochotu se účastnit jsem povzbudil poznámkou, že to bude za plichtíky, a následujících dvacet minut kmitaly děti mezi naším ranním nalezištěm dřeva a táborem. Na hřišti rychle vyrostlo pět ohromných hromad větví, suchých stromků i pořádných klád. I jakýsi ztrouchnivělý pařez přitáhli Martin s Ondrou ve snaze dosáhnout vítězství.
Ale těžko se to hodnotilo. Nemám dobrý odhad na běžné metry dřeva, a tak jsem nakonec určil dvě první a tři druhá místa. Ale cíle bylo dosaženo, využili jsme soutěživosti a chamtivosti dětí k vlastním cílům zajištění kvalitního dřeva.
Pak se zase najednou setmělo, byla večeře (buchtičky se šodó,ty byly! Skoro na nás s Kubou nezbyly) a plápolal táborák. Lea rozdala Poste Restante (Stejskalovi dostali zprávu z domova), já jsem pak rozdal plichtíky za dnešní soutěže. Bylo jich hodně, ale nelitoval jsem. Zítra, již zítra to z nich zase všechno dostaneme, protože bude velká burza.
Pak se začali táborníci od táboráku ztrácet směrem ke spacákům a v půl desáté tam zbyli jen starší žáci. V deset začalo trochu kapat ze zatažené oblohy. Žactvo se přesunulo do jídelny, kde ještě chvíli hlučelo nad kartami, ale brzo i ono odešlo do říše snů. Teď už všichni spí klidným spánkem spravedlivých.
Přejme jim ho.