Zprávy z tábora: 3. den, úterý 15.8.2017

Den her a šišek makových
Na dnešek sice bylo plánováno velké orientační dobrodružství, ale po včerejších zkušenostech jsme to raději zredukovali na malý poetický orienťák. Ale o něm až později.
Pořád jsme ještě nehráli nějakou seznamovací hru, tak jsme zahájili ranní program hrou Toaleťák. Bez ohledu na název je to zcela nevinná hra. Danča nabídla dětem toaletní papír, ať si odmotají, kolik chtějí. Nikdo nevěděl, k čemu to bude, ale hra počítá s přirozenou chamtivostí dětí. Malé děti si také odmotaly dost papíru, ale starší žactvo asi větřilo nějaký podfuk a bralo si po jednom útržku. A dobře udělali, protože následující požadavek byl, aby každý řekl o sobě tolik slov, kolik má útržků. A tak jsme se o většině mladších děti dozvěděli, jak se jmenují a že jsou z Českých Budějovic, Adam Jícha přidal i ulici a číslo popisné. Od starších jsme se z jednoho útržku dozvěděli jen to jméno.
Ale hned poté následovala klasická Poznávačka, to je ta hra, kdy dva vedoucí drží svisle deku, na jejíž každé straně čekají dva členové soupeřících družstev. Pak vedoucí, tedy my s Dančou řekneme 3-2-1 a dáme deku dolů. Kdo řekne jako první jméno toho druhého, získává bod pro dvoje družstvo. Hrajeme to na každém táboře, pokaždé se divíme, kolik jmen začíná na Eeee, ale letos to bylo opravdu napínavé. Letos tu máme hodně nových dětí, které neznají staré táborníky a které neznají staří táborníci, ale na druhou stranu máme letošní červená trička se jmény na rukávu. Mnoho soubojů tak skončilo 5:5, takže bylo třeba dělat rozstřel.
Nejlépe si vedli Smrtijedi, tedy družstvo Sáry, před družstvem Dannyho a Žížaly.
Před obědem jsme si dali ještě jednu lehce brutální hru s nevinným názvem Kolotoč. Přišla s ní Danča. Spočívala v tom, že účastníci stojí v kruhu kolem nějakého předmětu, v našem případě to bylo umělé jablko. Danča se postavila náhodně mezi dva táborníky a rozkročila se doširoka. Tito dva pak v protisměru co nejrychleji oběhli kruh a první podlezl Danče pod nohama a snažil se co nejdříve dotknout toho jablka uprostřed. Ta lehká brutalita byla v tom, že ten druhý jej mohl chytit za nohy a vytáhnout ven. Určitě si umíte představit, jaký úspěch tato hra měla mezi dětmi.
Na oběd nastupovaly děti poněkud zaprášené a odřené, ale spokojené a s umytýma rukama, na to už Lenka dohlédla.
Po obědě (kuře na paprice) a poledním klidu se dostáváme k tomu poetickému orienťáku. Na známé trase včerejší rozcvičky bylo umístěno šest listů se slokami písně Mackie Messer. Úkolem každého družstva bylo, aby se každý člen naučil jednu sloku a celé družstvo pak odrecitovalo píseň před uměleckou kuchyňskou porotou.
Nevíme, jak se hra líbila dětem, ale nám přihlížejícím se líbila hodně. Byla plná emocí i uměleckého patosu; někteří svůj part odříkali jako ve škole před tabulí, jiní si přednes skutečně užili. Nejprocítěněji přednášel Martin Sladký, nejlepší pohybový projev měla Žížala, ale srdce všech si získalo duo bratří Brckových, kteří po zásluze dostali pro své družstvo plný počet bodů za umělecký dojem.
Zvítězilo družstvo Dannyho před Žížalou a z posledního místa v pořadí doběhu se na třetí místo vyšvihlo družstvo Sáry právě díky těm uměleckým bodům.
Na Youtube můžete shlédnout videa těchto vrcholných umělecký událostí.
Po svačině konečně přišla řada na celotáborovou hru. Letošní hra je na motivy povídek Otakara Batličky a její hrdina v první kapitole utíká z domova a v Hamburgu se dostává na parník, který se účastní závodů přes Atlantik do Jižní Ameriky. Úkolem této kapitoly bylo podle mapy najít na břehu Vltavy schované dřevěné lodičky a každé družstvo pustilo svoji loďku po proudu. Počítalo se pořadí, v jakém lodičky dopluly ke koupališti pod táborem.
U vody jsme pak zůstali, když jsme v tišině pod naší malou hrázkou cvičili vodáky. Skoro všichni si to vyzkoušeli jak na háčku, tak i v roli zadáka, a některým to šlo opravdu pěkně. Teo Brcko to pochopil okamžitě a pak vozil ostatní děti po Vltavě, velmi dobře kormidlovat se naučila i Tína, Žolík a Kristýna Kolínová. Adam a Kuba Outlý si taky vedli velmi dobře. Matylda to zkoušela jen na háčku a docela zdatně pádlovala proti proudu.
Pak už byla večeře – šišky s mákem, které měly takový úspěch, že se musely dodělávat a na přidání byla fronta až ven.
Tím tedy skončil dnešní program a děti se koupaly, povalovaly se, sprchovaly nebo hrály své vlastní táborové hry.
Začalo se stmívat, Radek Janiš zapálil oheň a tam se pak rozdávaly plichtíky, zpívalo se a najednou byla tma tmoucí a zívající děti postupně odcházely do stanů.
Tak jim popřejme dobrou noc.