Zprávy z tábora – 13. den

Čtvrtek 20.8.2015
Konečně se táborový režim vrátil do normálních kolejí – budíček v půl osmé, rozcvička u velblouda, snídaně.
Pak jsme se vypravili na dříví na táborák, pro kuchyni a na doplnění toho dříví, které jsme tu spotřebovali.
Sběr dříví trval skoro do svačiny, protože se proslechlo, že za to budou plichtíky. A také se šířily fámy, že dnes večer bude poslední burza, takže každý plichtík se bude hodit.
Původně byl na programu den atletických soutěží, jako výška, dálka, sprinty a překážky. Také nám chyběl den her s klasickým Dekomlatem nebo Hu-tu-tu. Ale po dlouhých deštích byla naše sportovní louka rozměklá a klouzalo to na ní, takže nakonec Pavel rozhodl, že se poběží pouze Vědomostní štafetový přespolák.
Závodníci při něm oběhli louku, přeběhli most a od jednoho z dospělých sedících u ohniště dostali otázku z Pavlovy sady pro vševědy Junior. Kdo odpověděl správně, mohl předat štafetu dál, kdo nevěděl odpověď, musel oběhnout trestné kolečko kolem tábora. Vyhrálo družstvo Marušky před Terčiným.
Ale potom už nebyla s dětmi řeč, protože se všichni plně věnovali přípravě divadel. To trvalo až do oběda, celý polední klid a velkou část odpoledne. Družstva vytvářela výpravné kulisy, šila kostýmy a učila se scénář.
Nakonec se podařilo táborníky vylákat na poslední letošní hru zvanou Lesní fotbal, kterou jsme hráli naposled před deseti lety. Cílem družstva bylo postupně všemi členy dokopnout míč v lese co nejdále, čemuž samozřejmě bránily stromy, pařezy a kořeny. Zvítězilo družstvo Sáry vynikajícím výkonem 58,80 m.
V šest hodin začal dlouho očekávaný divadelní večer čtyř špičkových sdružení.
Jako první vystoupila umělecká skupina Žížalky s ostrou politickou satirou. Ztvárnění jistého prezidenta se třemi bradami a zálibou v becherovce bylo naprosto dokonalé.
Western uměleckého uskupení Sarah ohromil obecenstvo dokonalými kulisami i kostýmy a propracovaným příběhem o věčném boji zla a dobra. Za zmínku také stojí perfektní zvládnutí koní na jevišti.
Při pohádkových hororech divadelního souboru The RKA ovšem divákům tuhla krev v žilách. Už samotné názvy vyvolají lehké mrazení: Sněhurka a čtyři satanisti nebo O lidožravé babičce.
Nakonec nám divadelní ansámbl Marush předvedl tak dokonalou imitaci televizního vysílání, že někteří diváci si zouvali boty a natahovali se po láhvi piva. Zprávy o sobě ledové a návratu neandrtálců, předpověď počasí a závěrečný teleshoping nabízející číslo dvacet si vyžádaly dlouhý potlesk vestoje a diváci si vynutili dokonce přídavek.
Děkujeme všem divadelním souborům za hluboký umělecký zážitek.
Po večeři (vynikající langoše, díky, kuchyně) už hořel oheň, ke kterému se jako noční můry slétaly děti, některé ještě s divadelním líčením. Rozdávaly se totiž plichtíky, naposledy na tomto táboře. Za dnešní soutěže a za hody a vrhy z minulého týdne mnozí docela zbohatli.
A pak konečně vypukla poslední burza. Tentokrát vyvolával Matěj, jemuž Píba předal žezlo, tedy aukční kladívko, dnes představované naběračkou a hrncem.
Burza se ovšem vzpouzí popisu, ta se musí prostě zažít. To počítání plichtíků, rozhodování, zda prohodit či ne, vytváření silných finančních skupin, které pak bojují o takové důležité komodity, jako jsou velká balení brambůrků nebo ručně pletené náramky, ty souboje s postupným přihazováním do astronomických výšek, ta radost, když se podaří získat kýžený předmět.
Také jsme viděli jedinečnou aukci s takzvaným zpětným přihazováním: Matěj k velké čokoládě vyvolal:“Dvacet plichtíků, kdo dá míň?“
Ozvalo se: „Deset! Tři!“, ale zvítězil malý Píba:“Nula!“
A pak byl najednou konec, vše bylo vyprodáno a většina plichtíků se vrátila do táborové kasy. Šťastní majitelé nových krásných věcí se šli umýt a pak do spacáků. Dobrou noc!

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *