9. den, pondělí 24.8.2026 – Velký výlet

… kdy jdeme tam a zase zpátky

Ráno byla taková zima a nás dnes podle programu čekalo ujít tolik kilometrů, že jsem opustil svoji masku drsného vedoucího (stejně mi to moc nešlo), vypustil jsem rozcvičku a posunul budíček na osmou hodinu. Dokonce služba po přípravě snídaně a namazání chlebů měla ještě půl hodiny na zalezení do spacáků.

V osm se zatroubil budíček, mužstvo se vykulilo ze stanů a po nezbytných ranních úkonech se vrhlo na snídani. Postupně jsme informovali všechny vedoucí, že nás čeká celodenní výlet s návratem do tábora místo původně plánovaného dvoudenního výletu. K této změně nás vedly proklatě nízké teploty za minulé dvě noci a taky tím získáme jeden den programu, protože o pár bodů programu nás připravilo počasí.

Opět musím pochválit naše táborníky za to, jak rychle se připravili na výlet a kolem deváté už většina dětí stála připravena s batůžky a s pevnou obuví a čekala na výdej svačin. Ty už se postupně připravovaly v kuchyni, takže nakonec se čekalo na to, až vstanou Jirka Dohnal a Kuba Outlý, abychom se s nimi mohli rozloučit. Ale nakonec vstali a my jsme se rozloučili s nimi a s Jirkou Brunclíkem, s Májou a kocourkem Čimim a s Radkou Folbergerovou, kteří tu s námi pobyli dva nebo více dní a bylo to s nimi fajn. Tak díky a uvidíme se zase příští rok.

Ve třičtvrtě na deset jsme vyrazili. Čekala nás cesta do Trhových Svinů přes Buškův Hamr, dále ke kostelu Svatá Trojice, návštěva naší minifarmy a návrat do tábora. Celkem do bude dělat asi 25 km.

Ale těžko se to popisuje, pěší výlet věru není příliš akční. Tak dnešní zprávičku pojmu spíše jako fotodokumentační.

Ranní náladovka
Ranní fotka pavučiny na hlavní bráně tábora
Vyrážíme
Každá dlouhá cesta začíná prvními kroky …
… a pokračuje mnoha dalšími kroky
Přes chatrný můstek jdeme raději po jednom
Pohled z druhého břehu
První dílčí cíl – Keblany
Na cestě z Keblan do Lniště
Další cíl – Lniště. Hromadí se dotazy: “Když už tam budem?”
Opět se rozhořel dávný spor mezi Májkaři a Matějkáři. Zde se ukazuje statistická převaha Matěje
Čekání na dorost a starší žactvo u náhonu Buškova Hamru si krátíme přecházením potoka po houpavém stromě
Další houpání, tentokrát u zavřeného Buškova Hamru
Mládež zatím odpočívá
Sliboval jsem v Trhových Svinech nanuky a ostatní občerstvení, tak to bylo třeba splnit
Konečně se blížíme ke Svaté Trojici. Je to po křížové cestě – doporučuji navštívit
Barču až tady začaly bolet nožičky. Do té doby byla daleko před dorostem a starším žactvem
Dosaženo hlavního cíle – kostela Svatá Trojice. Bohužel bylo taky zavřeno z důvodu pondělí
Štěpán a Ondra u nás, s pejskem
Naši táborníci a prasátko Topinka (v popředí)
Já a naše prasátka. Ten divočák je legendární Tkanička
Hlazení Jeho Jasnosti Alíka
Po dlouhém putování jsme si aspoň ochladili nohy v rybníčku
Nemohli jsme vynechat koně
Čím starší, tím více pozadu.
Zákaz vjezdu tanků. Jen jsme se neshodli, zda je te T-55 nebo T-72
Ve Slavči čekáme na Dášu, aby odvezla Anetku, Zuzku a Matěje Fraňka
Matěj se pokouší nalepit Aničce na čelo tetování ze žvýkačky. Nepodařilo se a žvýkačka prý také byla hnusná
Už jsme skoro na rozcvičkovém místě z neděle
Teď už je to dobrý. Sedíme a jíme.
Takto vypadala trasa.

Tak to byl ten výlet. Pak už se nic nedělo. Kolem osmé jsme zapálili táborák, Matěj rozdal plchtíky za dnešní výlet (10 pl za 25 km) a s Ditou oznámili témata na divadla a další podmínky. Divadla budou ve čtvrtek a podmínky oznámím zítra.

Tak a to je pro dnešek vše. Dobrou noc a ať se vám něco pěkného zdá. Třeba o tom, že ujdete v horku 25 km a vůbec vás nebolí nohy.

Ještě jsem si vzpomněl na pěknou hlášku ze včerejší hry Ponorky:
Vojta Kaštovský: “My máme ponorku na atomový pohon!”
Anička Kaštovská: “My máme ponorku na solární pohon, proto musíme být na sluníčku”

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *