5. den, středa 18.8.2021

Chceme pořádné léto!
(dnes to bude stručné, došla mi baterie v notebooku, tak píšu na mobilu).
V noci byla zima jak v Rusku a k ránu zase pršelo. Taky s projevil účinek včerejší noční hry, takže se před budíčkem mimo stany nevyskytovaly žádné děti kromě služby. Dnešní hlavní buditel Vojta Kaštovský si to buzení opravdu užil, každému stranu se věnoval individuálně a do toho troubení dával opravdu celé srdce.
Vyběhli jsme na rozcvičku zase v dlouhých rukávech, dole u klád jsme se trochu zahřáli cvičením a běžeckou abecedou a běželi na snídani.
Trochu mrholilo a ještě víc se ochladilo. Už nás to pomalu přestávalo bavit. Opět jsme museli odložit odložený cyklovýlet a pokračovat v Dešťových hrách.
Ještě před tím Dita zorganizovala zahřívací hru, kterou bych nazval Házení létajícího talíře a obíhání družstva, ale to už zase začalo pršet tak jsme šli do jídelny.
Došlo i na hazardní hry – Danny vytáhl kartičky s hrou Bingo a vyrobili jsme lístečky s čísly od 1 do 75. Edita je pak losovala z misky a hráči si pečlivě zaškrtávali čísla na kartičkách. Pochopil jsem, že cílem bylo zaškrtnout co nejvíce řad, sloupců nebo diagonál.
Počasí se pořád nelepšilo, pokračovali jsme tedy oblíbeným Riskuj, tentokrát pod vedením Aleny, která připravila otázky z kriminalistiky.
Než se počasí odpoledne trochu umoudřilo, stihli jsme ještě hru Šestý smysl a Elektrika.
Šestý smysl spočívá v tom, že děti píší odpovědi na otázky tak, jak si myslí, že budou odpovídat ostatní. Tak se ukázalo, že nejlépe oblékaným táborníkem je Silva, nejméně oblíbenou disciplínou jsou dlouhé běhy a nejlepší hra jsou Pašeráci. Vida, vida.
Před obědem chvilku nepršelo a mohli jsme děti vyslat na borůvky, které pak byly zpracovány do koláče na odpolední svačinu.
Ještě tu musím zmínit včerejší sázku, kterou uzavřel Doďa s Martym a Šimon Kubeš se k nim přidal. Šlo o to, že Doďovým koníčkem je pojídání pálivých paprik. Vsadil se o deset plichtíků, že Marty nesní jednu papriku Habañeros (350 000 jednotek pálivosti) bez napití. No a Šimon to chtěl taky zkusit.
Zkrátím to – Marty to dal a vyhrál 10 pl., i když chvílemi vypadal, že vybuchne. Šimon to dal v pohodě, jako ostatně vše co dělá. No a dnes po návštěvě záchoda oba hoši přiznali, že to pořád pálí.
Odpoledne už tolik nepršelo, tak jsme s Jendou a Tomášem Havelkou šli připravit ten speciální orienťák, který jsme včera dvakrát odložili. Teď už to můžu prozradit – byl to matematický závod. Na každé kontrole byly tři matematické operace, pro každou kategorii jedna. Závodník dostal na začátku číslo a na první kontrole provedl požadovanou operaci – nejmladší měli jen sčítání a odčítání, starší měli navíc dělení a násobení a nejstarší měli k tomu i mocniny a odmocniny. Výsledek si museli pamatovat k příští kontrole, kde s ním provedli další operaci. V cíli pak závodníci sdělili, co jim vyšlo a za špatný výsledek se dávaly trestné vteřiny.
Trasa byla podobná těm minulým, ale to počítání některým dělalo dost potíží. Honza Stejskal měl číslo 64 správně, jen s opačným znaménkem, Marek své číslo před cílem zapomněl, tak ho odhadl a skoro se trefil. Doďa naopak stál v cíli dalších deset minut a počítal, kde udělal chybu.
Nejvyššího výsledku (v absolutní hodnotě) dosáhl ovšem Štěpán Zelinka, který suverénně oznámil číslo minus 2950. Prý si spletl sčítání a násobení. Správně to mělo být 20.
Malé děti běhaly po třech nebo čtyřech a svá čísla spočítaly správně.
Ale celkově se MOB (matematický orienťák) líbil a určitě ho zařadíme do našeho fondu her.
Po večeři (krupicová kaše – jen tři děti mi daly, co nesnědly) se už obloha vyjasnila a trochu se oteplilo. Seděli jsme kolem ohně, rozdali jsme plichtíky a pak se hrálo a zpívalo. Ale pořád to nebylo všechno.
Jen co se setmělo i v lese, začala Dita vodit jedno družstvo po druhém do lesa, kde museli potmě projít provázkové bludiště jen po hmatu. Samozřejmě se to neobešlo bez pořádného ječení a silných slov.
Ale pak už bylo půl jedenácté a byl čas jít na kutě.
Tak dobrou noc a ať je už zítra pořádné léto!