V sobotu 21. února 2015 jsme vyrazili do Nové Včelnice na další halové mistrovství Jihočeského kraje v kategorii přípravek. Vloni jsme tady zažili medailovou smršť a naše družstvo zvítězilo v počtu a kovu medailí na celé čáře.
Letos nám chyběly hvězdy jako Zuzka Němcová nebo Ema Hrušková, které už závodí za mladší žactvo, termín závodů navíc lehce kolidoval s jarními prázdninami, také chřipka si vybrala svou daň v řadách našich závodníků, a tak jsme nakonec jeli do Včelnice v počtu 11 borců (a borkyň, samozřejmě). Očekávání tudíž nebyla moc vysoká, medaile jsme čekali v podstatě jen od loňských vítězů v medicinbalu Kuby Šaška a Kačky Urbanové.
Nuže, podívejme se, jak jsme dopadli:
Ve sprintech hladkých i překážkových jsme měli několik zástupců, ale do finále C se dostala jen Kačka Urbanová, kde však skončila bez medaile; a Lukáš Vacek trávil tuto sobotu někde s rodiči. Šimon Kubeš a Honza Stejskal na překážkách a Teo Brcko a ostatní na hladké padesátce se také neprosadili. Ale nezoufali jsme, naše síla je v technických disciplínách.
Současně s překážkami začínaly také medicinbal a výška, takže Honza Stejskal, který se přesně na tyto disciplíny přihlásil, měl docela problémy to stíhat. Po rozběhu na překážkách spěchal do tělocvičny, kde se asi obě rozhodčí na něj domluvily a naprosto současně jej vyvolávaly na výšku i medicinbal. Chudák Honza!
Ale nakonec všechny pokusy stihl. A stihl je moc pěkně, v obou disciplínách si udělal nové osobní rekordy.
Nás ale samozřejmě zajímal Kuba Šašek. O jeho formě nebylo pochyb, ale co kdyby se objevil nějaký konkurent, který by ho mohl ohrozit. Ale již z rozhazování bylo jasné, že Kuba si vítězství nedá vzít, a rozhodčí při pohledu na jeho hody raději posunuli odhodové prkno a pár metrů dozadu – to aby Kubovy hody neohrozily celistvost protější stěny.
Průběh závodu byl celkem jednoznačný. Kuba od začátku házel za 12 metrů a nejvíc se mu přiblížil táborský závodník s 9,5 metry. Ale krásně házeli i Honza a Šimon, kteří se každým hodem zlepšovali. Kuba nakonec předposledním hodem ukázal všem, kdo je tady v medicinbalu pánem – rozhodčí nahlásili 13,02 metru! To je neuvěřitelný výkon a zřejmě nejlepší výkon v republice všech dob. Škoda jen, že s přípravkou se ještě nepočítá v listině českých rekordů, to bychom měli bezpochyby českého rekordmana. Takhle to byla „jen“ naše první zlatá medaile z dnešního přeboru. Ale zdaleka ne poslední. Honza i Šimon se ve finále vytáhli, oba hodili své osobáčky (Honza dokonce za 9 metrů) a také dosáhli na medaile – Honza za 4. a Šimon za 5. místo! Máme první tři medaile.
Současně končila i výška chlapců, jen několik metrů od medicinbalu, takže Honza Stejskal stíhal oboje. I ve výšce si vytvořil osobní rekord 111 cm, což nakonec stačilo na 5. místo a další medaili. Výborně, Honzo!
Pak se v tělocvičně u těchto technických disciplín vystřídali kluci s děvčaty. V medicinbalu jsme měli pět závodnic, na výšce dvě. V medicinbalu byla jasnou favoritkou Kačka Urbanová, na výšce podle Pavla Nováka byla favoritkou Bára Brcková.
V medicinbalu to dopadlo, jak jsme čekali (a doufali). Kačka už prvními hody za deset metrů ukázala ostatním, že jejich snaha je marná, a ve finále posledním hodem poslala míč skoro na 12 metrů – 11,95 m! Další fantastický výkon, samozřejmě nejlepší v republice. Dokonce o půl metru delší než fenomenální hod Terezy Faktorové z roku 2013. Tak máme další zlatou, hurá!
Ostatní naše závodnice v medicinbalu se dostaly přes 6 metrů, což je slušný výkon, ale v dnešní konkurenci to nestačilo ani na finále. Ale příště to určitě dokáží!
Podívejme se však na výšku. Tam na výšce 108 cm zůstalo jen pět závodnic, z toho dvě naše – Bára Brcková a Radka Janišová. To ale znamená, že máme jisté další dvě medaile. To už začíná připomínat medailovou žeň! Nakonec obě děvčata zůstala na těch 108 cm a podle úspěšných pokusů se nakonec Radka dostala na třetí a Bára na páté místo.
A to pořád ještě není všechno. Ještě tu je šestistovka. Sice jsme už neměli Dana Gribbina ani Filipa Stejskala, ale měli jsme dva černé koně – sourozence Brckovy. V dívčí šestistovce za nás ještě běžely sestry Janišovy.
Chlapecký závod byl celkem jednoznačný: Na čele se od začátku usadil Jakub Krejčí ze Sokola, za ním náš Teo Brcko. Tato dvojice v tomto pořadí se pomalu vzdalovala poli ostatních běžců. Teo běžel naprosto profesionálně, držel se v závěsu a až v posledním kole usoudil, že to chce trochu vzrušení a šel do čela. Do poslední rovinky vbíhal s náskokem několika metrů, ale bohužel ho neudržel, dlouhonohý sokolík (o dva roky starší) Tea před cílem dostihl a předběhl.
Teo nicméně zaslouží ohromnou pochvalu za svoji bojovnost a perfektně takticky zvládnutý závod, a hlavně za další medaili pro naše barvy.
V prvním rozběhu dívek na 600 m jsme měli Radku Janišovou a Terezu Polákovou. Po výstřelu se do čela okamžitě prodrala Radka v závěsu s Terezou a chvilku to vypadalo na velké překvapení. Radka natahovala své předlouhé nohy a vypadala, že běží celkem v pohodě. Ale po dvou kolech se začala propadat, krok se jí krátil a bylo vidět, že zaplatila krutou nováčkovskou daň – přepálila začátek. Tohle známe velmi dobře všichni, kdo běháme trochu delší tratě. A tak se o překvapení nakonec postarala Tereza, která se postupně propracovávala startovním polem a po krásném spurtu v poslední rovince se dostala na druhé místo. Ale to ještě neznamenalo automaticky medaili, ještě tu byl druhý rozběh.
Tam jsme měli Báru Brckovou a Jolanku Janišovou zvanou Žolík. Obě po startu začaly zvolna, v prvním kole byly dokonce poslední a předposlední. Ale Bára to měla stejně jako Teo skvěle takticky promyšlené. S tím, jak soupeřkám ubývaly síly i rychlost, Bára postupně zrychlovala, v posledním kole byla už ve vedoucí pětici a po poslední otočce nasadila takový závěr, že utekla všem kromě vítězné Lucie Bahenské ze Sokola. Byl to opravdu úžasný závod. Mohli jsme se těšit na další medaile. Po porovnání časů z obou rozběhů zůstala Bára na druhém místě a Tereza svým časem z prvního rozběhu dosáhla na další medailové páté místo.
Takže to máme celkem ….:
1. místo: Jakub Šašek, plný míč, 13,02 m
1. místo: Kateřina Urbanová, plný míč, 11,95 m
2. místo: Barbora Brcková, 600 m, 2:21,18 min
2. místo: Teodor Brcko, 600 m, 2:15,83 min
3. místo: Radka Janišová, výška, 1,08 m
4. místo: Jan Stejskal, plný míč, 9,21 m
5. místo: Barbora Brcková, výška, 1,08 m
5. místo: Šimon Kubeš, plný míč, 8,48 m
5. místo: Jan Stejskal, výška, 1,11 m
5. místo: Tereza Poláková, 600 m, 2:28,44 min
tedy celkem 10 medailí. Při účasti jedenácti závodníků to je docela slušný průměr, nemyslíte?
Podle počtu medailí do 3. místa jsme skončili za Sokolem a Táborem, před favorizovanou Novou Včelnicí a Milevskem, a naši věční soupeři z Čéčovky odešli na hlavu poraženi s jedinou medailí.
Myslím, že vystoupení naší přípravky na letošním halovém mistrovství Jihočeského kraje můžeme směle nazvat velkým úspěchem. Dík patří všem našim závodníkům za to, že nechali na tartanu a i palubovce všechny síly v boji o nejlepší výkon, i když se na ně třeba už medaile nedostala. Děkujeme také rodičům a příznivcům za podporu a fandění, za které by se nemusel stydět žádný velký mezinárodní atletický mítink.
Díky za krásný zážitek!
