15. BĚH NA KLUKA ZA NÁMI
V netradičně časném termínu, v sobotu 19. května 2001, se konal v pořadí již 15. ročník Běhu na Kluka. Tímto během si nejen sportuchtiví nadšenci ověřují svou fyzickou kondici a schopnost vypořádat se s vlastní leností i nástrahami nekonečně dlouhé a náročné trati, ale také si připomínáme památku našeho kamaráda a sportovce Františka Brožky. V letošním ročníku jsme však také vzpomněli na tradičního účastníka Běhu, Milana Straškraby, který už bohužel není mezi námi. Přesto navždy zůstane zapsán mezi nejvýraznější postavy Běhu na Kluka, která všechny své mladší kolegy udivovala svou nezlomnou houževnatostí a vůlí.
Oproti loňskému, rekordně teplému ročníku, kdy se teplota ke konci závodu vyšplhala téměř ke 30°C, byly klimatické podmínky letos mnohem příznivější. Optimální počasí se nakonec odrazilo i ve velkém počtu osobních rekordů, kterých běžci dosáhli. Na druhou stranu díky dešti v předchozích dnech byla trat’, zejména ve stoupání od Kaliště, velmi rozbahněna a běžci s sebou nesli nemilou zátěž v podobě promočených a zabahněných bot.
Letošní ročník byl rovněž ve znamení neuvěřitelně vyrovnaných soubojů, kdy o pořadí, včetně míst na pomyslné bedně, tedy stupních vítězů, rozhodoval až závěrečný finiš na cílové rovince před areálem Akademie věd.
Na trasu závodu, jehož délka byla po přeměření oficiálně stanovena na 28 km, vyrazilo již v 8 hodin ráno celkem 9 běžců s tím, že nejstarší účastník, Jiří Havel, odstartoval o hodinu dříve. Udávání tempa na špici se ujal Pavel Zajíček, který se ani při svém 14. startu nevzdával svého snu: zlepšit svůj osobní rekord z roku 1994 (2:11:04). Společně s ním se na čele drželi rekordman Běhu na Kluka, Martin Brožka, a nováček závodu, Petr Krčmář. Oba zmínění byli také první na občerstvovací stanici v Kališti, neboť’ P. Zajíček si, jako bohužel již téměř pravidelně v posledních letech, pohmoždil kotník v lese před Vlčími jámami.
Na vrcholu Kluka dorazil P. Krčmář těsně před M. Brožkou již za 64 minut. Po krátkém občerstvení se oba běžci vyřítili na zpáteční cestu, aby se během celé dlouhé cesty zpět drželi v prakticky neměnném odstupu. P. Krčmářovi se nakonec podařilo první místo uhájit až do cíle, do kterého doběhl jako teprve šestý běžec v historii ve skvělém čase pod dvě hodiny, byt’ jen o několik vteřin. Při jeho prvním startu je jeho výkon obdivuhodný a jistě v dalších ročnících svůj čas ještě vylepší.
Druhé místo náleží M. Brožkovi, který nebyl jako v loňském roce pronásledován onemocněním před závodem. Díky tornu doběhl v čase jen těsně nad dvě hodiny a dokázal, že jeho fyzická kondice se s přibývajícími roky vůbec nezhoršuje.
Boj o třetí místo byl ještě dramatičtější než souboj o zlato. Pomyslnou bronzovou medaili získala, stejně jako obdiv všech účastníků i přihlížejících, Jana Zimmelová, která se nespokojila s loňským skvělým časem, kterým se zařadila na 13. místo v historické tabulce. V průběhu většiny závodu běžela Jana osamocena v odstupu za třetím P. Zajíčkem a ještě na poslední kontrole v Kališti u Lipí na něho ztrácela 50 vteřin. Tuto ztrátu však dokázala zrychlením v závěru stáhnout tak, že do cílové rovinky přiběhla o několik vteřin před svým soupeřem a závěrečným finišem svůj náskok ještě zvýšila na 21 vteřin. Výsledným časem blízkým 2:10 hod. se Jana zařadila na skvělé 12. místo v historických tabulkách, jako zdaleka nejlepší z dosavadních 4 statečných běžkyň, které se závodu zúčastnily.
Bramborová medaile zbyla na P. Zajíčka, kterého vedle rekordu v počtu startů může těšit aspoň to, že se proti posledním třem ročníkům letos výrazně zlepšil a výsledným časem se přiblížil ke svému osobnímu maximu. Jeho naděje na překonání rekordu tedy stále žije.
Nejdramatičtějším soubojem, který nadchnul přítomné diváky, se stal boj o páté místo. Nováček závodu, doktorand Biologické fakulty JU Jan Šklíba na trat’ vyrazil rozumným tempem a ještě na první kontrole v Kališti uzavíral startovní pole. Skvěle si však rozvrhnul síly, takže postupně začal dobíhat a předbíhat jednoho soupeře za druhým. Nejprve pod vrcholem Kluka Davida Gonzáleze, v úseku mezi Klukem a Kalištěm Václava Maryšku a nakonec se mu podařilo na začátku cílové rovinky doběhnout i Tomáše Hubingera. Jejich vzájemný sprinterský souboj v cílové rovince pak skončil vítezstvím Honzy, který při své premiéře dosáhnul velice dobrého času hluboko pod 2:30 hodiny a v historickém přehledu figuruje nyní na 20. místě z více než padesátky účastníků.
Tomáš Hubinger po loňské úspěšné premiéře opět prokázal svou skvělou fyzickou kondici a ač bez zvláštní běžecké přípravy před závodem, zlepšil svůj osobní rekord o neuvěřitelných 17 minut a zařadil se na celkové 21. místo v historické tabulce. Díky tomuto zlepšení ho nemusí prohraný souboj o páté místo tolik mrzet.
Na sedmém místě dosáhl cíle Václav Maryška, který si vylepšil při svém třetím startu svůj osobní rekord o 20 vteřin a jistě se i příští rok pokusí o další zlepšení.
Nejstarší a již tradiční (celkem již 6 startů) účastník běhu, Jiří Havel, vyrazil na trat’ hodinu před ostatními, takže neměl možnost na trati spolupracovat s některým z běžců. Přesto doběhl přesně za tři hodiny a nechal za sebou věkem výrazně mladší jediného zahraničního účastníka závodu.
David González-Solís z Mexika, který za měsíc ukončí aspiranturu na Parazitologickém ústavu, se po čtyřleté přestávce strávené na tropickém Yukatánu vrátil na start Běhu na Kluka a v pro něho nezvykle chladném počasí změřil své síly s dlouhou tratí. Ještě na vrcholu Kluka mohl uvažovat o výrazném zlepšení svého výkonu z roku 1997, avšak bolesti kolen při zpáteční cestě mu v tomto zlepšení zabránily. David nakonec doběhnul, či spíše se dobelhal, v čase přes tři hodiny na posledním místě. I přesto je však třeba ocenit jeho vůli, s jakou bolest překonával a do cíle nakonec dorazil.
Letošní ročník se bezpochyby vydařil, k čemuž přispělo nejen takřka ideální počasí, ale také sponzorská podpora Parazitologického ústavu AV ČR, který zajistil občerstvení a většinu cen. Hodnotné ceny dodala rovněž paní Brožková a P. Zajíček jakožto neoficiální zástupce a.s. Škoda Auto. Dík za vzornou péči o závodníky patří rovněž Bohumile Maryškové, Zdeně Zajíčkové a její neteři, které zabezpečovaly občerstvení v Kališti u Lipí, a Tereze a Kláře Scholzovým, které byly na vrcholu Kluka. Poděkování za morální podporu běžců na vrcholu zaslouží i Sandie King z University of Glasgow a Erika Cobos z Mexika.
Věřím, že příští ročník bude neméně úspěšný a že se na startu objeví i mnozí z těch, kterým objektivní či subjektivní potíže znemožnili start v letošním závodě.
Tomáš Scholz
