6. Kluk plný rekordů
O letošním, v pořadí již šestém ročníku Běhu na Kuka, kterým si zároveň potřetí připomínáme památku tragicky zesnulého Františka Brožky, lze hovořit pouze v superlativech. Ve všech směrech se totiž jednalo o nejúspěšnější závod historie, ve kterém padaly rekordy jako na běžícím pásu.
Rekordní byla již sama účast, neboť se v sobotu 30. května na startovní čáru postavilo 10 běžců. K tomuto bohatému obsazení patrně přispělo i přeložení závodu z tradičního čtvrtečního odpoledne na sobotní ráno. I přes rekordní účast však mohl být počet běžců ještě vyšší, kdyby řadě ostřílených borců a pravidelných účastníků (jako J. Hejzlar, dosavadní rekordman závodu, M. Jindra, M. Tůma, M. Muška, J. Uhlíř nebo J. Šantrůček) nezabránily různé, více či méně objektivní okolnosti v účasti.
Vzhledem k příznivému počasí a časnému startu (7.30 hod.) a díky kvalitní přípravě většiny účastníků bylo možno očekávat dobré výsledky. Konečné výkony však předčily i ty nejoptimističtější předpovědi a po letošním ročníku nezůstal v historické tabulce kámen na kameni.
Způsobem start – cíl zvítězil, a na svá předchozí prvenství v letech 1987 – 1989 navázal T. Scholz, který pro zdravotní problémy v posledních dvou ročnících chyběl. Tentokrát nasadil hned od startu vysoké tempo a již po 300 metrech se od ostatních vzdálil, aby za 57 minut (!) dosáhl vrcholu Kluka. Tento mezičas, o plných 4:20 min. lepší mezičasu J. Hejzlara při jeho rekordním běhu v roce 1990, dával tušit vynikající výsledek. I přes menší krizi na závěrečných šesti kilometrech tempo udržel a v cíli překonal hranici snů 1:50:00, byť o pouhopouhé dvě sekundy. Tomáš Scholz tak zlepšil svůj osobní rekord o 7.5 min. a zanechává za sebou pozdrav a zároveň výzvu pro další ročníky, se kterou se však může vážně potýkat jen velmi úzký okruh vyvolených.
Boj o další medailové pozice byl již mnohem zajímavější a podstatně dramatičtější. M. Lapka si po celou druhou polovinu závodu udržoval zhruba minutový náskok před svým pronásledovatelem J. Kopáčkem, ale pouhé 2.5 km před cílem přeběhl značenou cestu a o několik stovek metrů si trať prodloužil, čímž se pořadí obrátilo. Na druhém místě tedy doběhl J. Kopáček, vítěz loňského Běhu, s náskokem 1,5 min. před M. Lapkou. Oba medailisté si velmi výrazně zlepšili své osobní rekordy (o 19, resp. téměř o 26 min.!). Po lepším zvládnutí orientace na trati jistě oba borci zaútočí na hranici dvou hodin, dosud překonanou pouze dvěma běžci.
Bramborová medaile připadla tentokrát rekordmanu v počtu startů P. Zajíčkovi. Změna působiště mu zřejmě prospěla, což se projevilo i ve výsledném čase při jeho již pátém startu, ve kterém se zlepšil o více než 5 min. vůči vlastnímu osobnímu rekordu. Ještě loni by mu tento výkon zajistil vítězství a v historické tabulce třetí místo, po letošním běhu mu však připadá “jen” pátá příčka.
Páté místo obsadil po vyrovnaném výkonu V. Krištůfek, který si zlepšil dosavadní osobní rekord z roku 1991 o 12 minut a přiblížil se k hranici 2.20 hod.. Při svých dosavadních startech se stále zlepšoval, takže pokoření této hranice na sebe jistě nenechá dlouho čekat.
Nejlepším z nováčků byl Eda Masarčík, který při svém debutu plně zúročil trénink v kopcích okolo Mladé Boleslavi a dosáhl výtečného času pod 2:25 hod. i přes zabloudění před cílem, stejném jako v případě M. Lapky.
Sedmá příčka patří J. Lukešovi, který prakticky bez jakékoliv přípravy zaběhl čas těsně nad 2:30 hod, čímž překonal svůj rekord o 22,5 minuty.
Podobného zlepšení (o téměř 17 min) dosáhl O. Ditrich, kterému patří primát nejtěžšího muže startovního pole. Vzhledem k jeho hmotnosti mu přísluší náš obdiv za skvělý výkon 2:36:27, kterým v historické tabulce nechal daleko za sebou i takové borce, jako M. Mušku nebo J. Šantrůčka! Celou první polovinu dokonce vedl i před J. Lukešem, který však měl v druhé části více sil a boj o sedmou příčku rozhodl ve svůj prospěch.
Na devátém místě doběhl J. Frouz, další ze tří nováčků. Při svém prvním startu sice nedosáhl času pod tři hodiny, ale v příštích ročnících jistě zúročí letošní zkušenost a při lepší znalosti trati svůj výkon výrazně zlepší.
Stejné konstatování platí i o posledním účastníkovi, M. Straškrabovi, který při svém prvním startu zaplatil krutou nováčkovskou daň. V druhé polovině trati byl postižen křečemi, takže doběhl se značnou ztrátou na ostatní. Kromě toho chtěl jako nejstarší účastník svým mladším kolegům dokázat, že trat’ 26 km je příliš krátká a již u Vlčích jam, t. j. 2,5 km od startu, odbočil místo ke Kluku do Šindlových Dvorů, čímž si zaběhl nejméně 7 km navíc. Jeho celkový výkon na téměř 35 km dlouhé trati proto lze jen hluboce obdivovat, neboť samo překonání takové vzdálenosti vlastní silou by bylo i pro mnohé z našich mladších kolegů nepříjemně tvrdým oříškem.
K výtečné úrovni závodu letos přispěli i organizátoři, kteří zabezpečovali občerstvování a časomíru na trati: M. Kříhová, D. Masarčíková, L. Scholzová, J. Spurná a Z. Zajíčková.
Na závěr připojujeme kompletní výsledky letošního ročníku spolu s historickou tabulkou, ve které došlo ke zcela zásadním změnám.
