17. ročník Běhu na Kluka, 31.5.2003

17. Běh na Kluka očima Kláry Scholzové (*1988)

Už po sedmnácté se konal světoznámý a proslulý Běh na Kluka. V půl osmé začaly přípravy, ale vrchní organizátor celé akce měl obavy, aby „vůbec někdo přišel“. Podle jeho názoru by ale ani tato možnost nebyla zas tak hrozná. „V nejhorším bysme si ceny rozebrali sami“ zažertoval, jako to dělává každý rok. K ničemu takovému ale naštěstí dojít nemuselo, protože v osm hodin se už na startu psychicky i fyzicky připravovalo pět závodníků. Letošní malá účast sice byla jedna z nejmenších vůbec, ale pravděpodobně za to „mohl“ triatlon, na který se vypravila většina běžců, kteří Běh na Kluka běhají nejčastěji (kromě Pavla Zajíčka, který letos vystartoval již po 16). Ale přistupme k samotnému závodu. Na startovní čáru se tedy postavili tito odvážlivci:

Pavel Zajíček

Miloslav Lapka

Václav Maryška

Tomáš Hubinger

Martin Brožka

… a nesmíme zapomenout ani na malou slečnu Hendrychovou, která však byla diskvalifikována za předčasný start.

Mezi diváky nechyběly známé tváře jako paní Maryšková, paní Zajíčková a přišla se podívat dokonce i Skotka Flora.

Závod začal být opravdu zajímavý až na vrcholu Kluka. Narychlo vybalené občerstvení (voda, džus, čokoláda a ovoce) čekalo na nejrychlejší běžce, kteří na sebe nechali čekat trochu déle než jindy. Jako první se nahoru vyškrábal Miloslav Lapka, který mezi chvatným pojídáním banánu ještě stihl vylíčit své zážitky z cesty.

Chvíli za ním se dostavili Martin BrožkaPavlem Zajíčkem, který nezapomněl utrousit pár nadávek na konto vesnického psa ???? Po nich přiběhl Václav Maryška, který vypadal značně unaveně (co se dalo čekat po dlouhém stoupání v takovém horku), a který se zdržel o něco déle. Potom už se čekalo pouze na Tomáše Hubingera.

Nudný dodatek T. Scholze (*1960)

Myslím, že není třeba příliš dodávat – ostatně faktografie je zřejmá z připojených tabulek a přehledů. Snad dodám jen to, že letos bylo mimořádné, tropické vedro (teplota dosáhla po obědě 32ºC), což ovlivnilo výsledné časy. Nicméně Václav Maryška si i přes tyto nepříznivé podmínky výrazně (o více než 5 minut!!!) vylepšil osobní rekord. V každém případě si všichni zaslouží obdiv za svou vytrvalost a výkon!

Letos se na závodníky přišla podívat i neteř zesnulého Františka Brožky, jehož jméno náš závod nese od roku 1990, paní Lenka Chadimová z Prahy. Donesla s sebou také hodnotné ceny, které kromě vítěze M. Lapky patřily i držiteli historického (a patrně těžko překonatelného) rekordu – Martinu Brožkovi.

Dík jako tradičně patří Zdeně Zajíčkové a Bohunce Maryškové, které zabezpečovaly občerstvení v Kališti u Lipí (letos s pomocí paní Brožkové); na vrcholu Kluka závodníky podporovali (či iritovali, těžko říci) Klára Scholzová, Flora Logan z University of Glasgow a má maličkost.

Věřme, že příští rok přijde více běžců, aby naše tradiční setkání nevyhynulo pro nedostatek odvážných běhuchtivých nadšenců!





Výsledky jsou tady