Letní tábor Hnačov
Neděle, 18. 8. 2002 – Průzkum okolí
Neděle nás uvítala slunečným ránem, jiskřivou rosou na stéblech trávy, spacácích a očních víčkách těch, kteří si dopřáli ten zážitek spát pod hvězdnatou oblohou, a šumotem dětí z překrývajícího se tábora. A že stovka dětí, dvacet vedoucích a dvě kuchařky dokáží udělat počádný šum. Ale dnes odjedou a my začneme konečně pořádný táborový život. Teď ráno ještě ne, to ještě pořád není pořádný začátek tábora, ani rozcvička není.
Uvařili jsme čaj, posnídali chléb se sýrem (Made by Bohouš), a přesně dle programu jsme vyrazili na průzkum okolí. Prvním úkolem bylo objevit Hnačovský rybník. Nebylo to tak snadné, i když má rozlohu 68 hektarů, protože z tábora nebyl vidět a přiblížit se k němu nebylo snadné z důvodu rozsáhlé blátivosti okolí. Tak jsme k rybníku vyrazili oklikou přes Plichtice a přes luka a lesy a chatové osady, až se před námi objevil v celé své délce a šíři. Dalším postupným cílem bylo objevení vsi Hnačova, prohlédnutí kapličky Sv. Václava a poté nájezd na obchod a vykoupení většiny zásob nanuků a bonbónů. Chvilku jsme poseděli před obchodem a obdivovali upravenou náves. Zpátky jsme vyrazili přes kemp u rybníka, kde jsme poprvé okusili koupání na travnaté pláži, a pak jsme neplánovaně objevili kiosek s občerstvením a vyplenili do mrtě jeho zásoby langošů. A už byl čas oběda, tak jsme se s plnými břichy ztěžka zvedli a vyrazili zpět do tábora. Tam už jednak čekal Bohouš s obědy, které nám budou laskavě vařit hospodští ze sousedních Plichtic, jednak několikero autobusů, do kterých nastupovala ta stovka ?překrývajících se? dětí a vedoucích. O hodinu později byl oběd sněden, autobusy pryč a nastala ta část programu, která byla odložena ze včerejška ? ubytování se. To byl ale najednou shon a běhání! To bylo dohadování a vyjednávání ? kdo s kým, vedle koho a vedle koho teda rozhodně ne. Ukázalo se, že stanů je asi o třetinu více, než posádek ?takový tábor jsme opravdu ještě neměli. Rozhodně by bylo hříchem nechat některé stany prázdné. Nakonec vzniklo takové uspořádání (oproti mému očekávání, že bude snaha získat ?jednolůžkáč?), že dva jedinci spali ve stanu a vedlejším prázdném stanu měli své věci, někdy ještě společně se sousedy. Ony si to ty děti někdy umějí zařídit docela dobře, když jim do toho moc nekecáme.
Odpoledne jsme pokračovali v průzkumu okolí. Přes odpor části (jen asi 90 %) táborníků jsme naskočili na kola a objeli celý Hnačovský rybník, dojeli do Zavlekova a celkem bez bloudění nalezli zavlekovský hrad. No, spíš hrádek, nebo spíš hrádeček, vlastně hrádečíček o velikosti menšího panelákového obýváku. Ale byl nedobytný, protože mříže na vchodu byly zamčené. Nechalo se ovšem vylézt na zdi, kde se pak někteří jen bázlivě choulili, zatímco jiní (zase ten Matěj) předváděli, jak se opřou o náš signál (to je ta reklama Eurotelu). No, tentokrát nikdo nespadl, i když některé jsem sundával ze zdi ručně.
Dokončili jsme okruh kolem rybníka a dojeli zpět do tábora. Tam už byl Pavel Novák, který přivezl Fandu Batystu a Petra Urbana z přeboru ve vícebojích. No a potom ještě dorazil Honzík Reindl. Sice ještě chybějí kluci Kubelci a Šárka Batystová, ale většina družstev už je kompletní a můžeme tedy od zítra zahájit soutěže.
Během odpoledne postupně odjížděli dospělci, kteří nám byli nápomocni se včerejším přejezdem ? Lukáškovi a Jarda.
K večeru nám přivezl místní dřevorubec, Petr Kučera (to není náhodná shoda příjmení, opravdu je to můj bratr) palivo na táboráky, tak už nám nic nechybí. Ještě než se setmělo, už plápolal oheň, kolem posedávaly postavičky a šťouraly do něj klacíky. Alena přinesla kytaru, hrábla do strun a už to tu zase po roce bylo ? pohodička kolem táboráku. Pamatujete?