Lehký orient, koupání a nečekané bohatství
Dnes ráno nastal velmi vzácný táborový jev, který stojí za zaznamenání. Dětičky první den v táboře nevstávaly ani v půl šesté, ani v šest, dokonce ani v půl sedmé. Až od sedmi bylo slyšet tiché špitání, jak vstávala služba, a skutečné buzení bylo až na budíček v půl osmé. To už opravdu dlouho nepamatuji. Asi včera ta cesta byla skutečně náročná.
Ale potom už probíhal táborový den jako podle not – kilometrový výběh na rozcvičku; jako obvykle se vepředu drželi ti nejmladší, ale všichni doběhli včas (zatím), snídaně, svolání vedoucích a rozdání map. Stejně jako každý rok zahajujeme program samostatnou vycházkou družstev po okolí a zaznamenání všech orientačně významných bodů, které by se mohly objevit v nějakém tom orienťáku.
Družstva vyrazila a do svačiny skutečně stihla prozkoumat okolní krajinu nejen kolem Kancléřského rybníka, ale najít i všechny posedy v okolí a dokonce ohniště, o kterém jsem ani nevěděl. Vše bylo pečlivě zakresleno do map a popsáno a po svačině se všichni sesedli v jídelně a vybarvovali nafasované mapy. Pro vedoucího úplná idyla!
Za odměnu jsem o den dříve oproti programu vyvěsil první Intelektuální rozcvičky, jako vždy pro tři kategorie. Začal jsem s trochu mírnějšími úkoly, i když ne úplně jednoduchými, a říkal jsem si, že tak hodinku by mohly vydržet. Ale jako každý rok jsem podcenil inteligenci našich dětí, navíc silně podporovanou hamižností, protože úspěšné vyřešení rozcviček hodnotím až třemi plichtíky. Inu, do odpoledne dvě mladší kategorie vyřešily čtyři úkoly. A nebyly to úplně primitivní otázky, například úkol
Jsou dány čísla
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Najdete chybu?
vyřešil Kuba Outlý za pár minut. Nestačil jsem vyplácet plichtíky úspěšným řešitelům. Nahrabal si překvapivě Vojta Kaštovský, vydělali si také osvědčení vševědové Matěj Nejedlý a Kuba Outlý. Ale i ti menší si přišli na nějaké ty chechtáky, třeba Andrejka a Anička. A namlsaní řešitelé stále chodili s požadavky na další úkoly.
Naštěstí se ještě před obědem udělalo vedro a mohli jsme s celým táborem vyrazit ke Kancléřskému rybníku otestovat kvalitu vody. Nebyla špatná, docela teplá, a na to, že se tam přikrmují ryby, byla docela čistá. Dno od hráze klesalo docela rychle, tak jsem chvíli stál na břehu a pečlivě porovnával počet ponořených dětských hlaviček s počtem vynořených dětských hlaviček. Ale ukázalo se, že všichni umějí dobře plavat a kromě toho se drželi celkem blízko u hráze, takže v případě potopení by mohli po dně doběhnout na břeh.
Také se vysvětlily ty výstřely, které jsme od rána slyšeli v táboře. Nejdřív jsme tipovali myslivce nebo blízký lom, ale ukázalo se, že to je jakési zařízení na plašení rybožravých ptáků na rybníku, práskalo to každých pět minut hned vedle nás z boudy na hrázi a nutno říci, že jsme svým koupáním také notně přispěli k plašení všeho živého v našem okolí.
Vrátili jsme se do tábora, kam mezitím přijel Pavel Novák, který hned začal organizovat lehký orientační závod. A zorganizoval to skvěle, ani se nemusel zvednout od stolu v jídelně: ukázal na mapě vedoucím družstev, kam mají pověsit kontroly. A tak si vedoucí sami postavili orientační závod, takzvaný Kolíčkový, protože místo kontrol visely na papírech barevné kolíčky.
Po obědě jsme to odstartovali – byl to v podstatě hvězdicový štafetový orienťák, protože z každého družstva vždy běžel jeden člen pro jeden kolíček barvy svého družstva. S těmi úplně malými běželi vedoucí, ale většina závodníků věděla přesně, kam mají běžet, a mnozí ani nepotřebovali mapu. Vyhrálo družstvo Tomáše o pár vteřin před družstvem Honzy, třetí byli Trilobiti Edity a čtvrtí Pirani Báry Brckové.
Pak bylo zase vedro, tak jsme testovali kvalitu vody řeky Černé pod táborem, kde je z kamenů postavená malá přehrada. Podle toho, jak tam děti dováděly, byla i zde kvalita vyhovující.
Po svačině bylo třeba také přiložit ruce k dílu, protože nejen hrami a koupáním živ je táborník. Bylo třeba nanosit dříví na táborák. Sice v okolí „nerostou“ žádné soušky, ale našli jsme spoustu větví a rozřezaných kmínků z probírek a natahali jsme k ohništi velkou hromadu suchého dříví.
Ještě jsme s velkými kluky začali stavět hřiště na ringo a volejbal, ale vyrušilo nás troubení Dáši k večeři. Tedy ne, že by Dáša sama troubila, ale našla v táborových věcech takovou tu fotbalovou fandicí trubku, která skvěle nahrazuje Píbovo volání „Žrasóóó!“
Po večeři konečně přijel David Czepiec, tak jsme ještě chvíli seděli s jeho rodiči před kuchyní a povídali. Od ohniště, kde se mezitím sešli všichni táborníci, se začalo ozývat skandování „Láďo, Láďo!“, to protože už se nemohli dočkat první oficiální výplaty plichtíků. Nedalo se nic dělat, vzal jsem svoji přenosnou banku a šel jsem vyplácet. Na to, že zrovna skončil první táborový den, toho bylo dost. Za cestu na tábor jsme přiznali 5,- pl, za dříví 2,- pl, služba dostala 3,- pl. Odměnil jsem taky ten orienťák a najednou někteří měli přes 10 plichtíků.
Jenže pak začaly úplné orgie tiskových chyb. Abych to vysvětlil, každý rok se na plichtících objevují malé odchylky v grafickém provedení. Kdo takovou najde, dostane dvojnásobek nominální hodnoty.
V minulosti se mi už stalo, že plichtíky s chybami byly v balíku peněz pohromadě, takže někteří šťastlivci dostali při výplatách do rukou prakticky zlatý důl. Letos jsem nenechal nic náhodě a důkladně jsem plichtíky s chybami promíchal s ostatními. Ale jakmile nadšený Matěj ohlásil první nalezenou chybu na jednoplichtíkové bankovce, nahrnula se ke mně horda plichtíkůchtivých táborníků mávajících těmi chybovými plichtíky. Pak se ještě objevila chyba na dvouplichíkovce a orgie vyvrcholily. Některé chyby (můžu prozradit, že na jedno- a dvouplichtíkovce jich je po šesti) už byly úplně vypotřebovány.
Šťastný Matěj odcházel od ohně s 22 plichtíky a hrdě se označoval za nejbohatšího muže tábora. Ale i mnoho ostatních dětí odcházelo s pěkným paklíkem peněz.
To už se pomalu stmívalo a navíc přišla Dáša se zprávou, že se k nám žene nějaký déšť s bouřkou, tak aby si děti šly uklidit venkovní věci a hlavně zavřít stany. A skoro okamžitě začalo trochu krápat, takže děti nebylo třeba zvlášť pobízet.
Teď docela vydatně prší, ale zatím nikdo nepřišel, že mu teče do stanu, tak snad noc proběhne v suchu.
Dobrou noc