Letní tábor Františkov
Pondělí, 20. 8. 2001
Na dnešek je plánován První Velký Jardův Den Táborových Her.
Po delší přípravě, kterou Pavel Kavřík s dětmi zaplnil IBT testem, zahajujeme jej rozsáhlou hrou, kterou Jarda nazval ?Tajemství Sibiře?. Pro tento účel jsme sestavili dlouhý a víceméně nesmyslný text v psané azbuce, který jsme připíchli na strom nedaleko tábora. Milé dětičky jej opisují, či spíše obkreslují ? ale pozor, do měkké hlíny v tácech a pekáčích z kuchyně. Nápis je dlouhý, tácy a pekáče nejsou moc velké, takže je nutno donášet další tácy a prkýnka s hlínou, ale ani to nestačí, takže poslední znaky si třeba Zuzka kreslí přímo na nohu. V táboře začíná další část hry: je třeba zjistit, co jednotlivé znaky tohoto domečkového písma znamenají. To jim velmi specifickým způsobem prozrazuje Pavel Novák, který sedí až u vodníka a maluje písmenka dětem křídou na záda. No a při návratu do tábora v lese na děti číháme už my, lesní duchové s mokrými žínkami, a koho doženeme, tomu písmenko setřeme. Jenom jsme doufali, že nějaký bdělý občan nezavolá policii, ze ňáký úchylové honěj po lese děti a mejou jim záda. Ale po pravdě řečeno, moc jsme si to neužili ? jednak honit po lese atlety je dost vyčerpávající, druhak si dětičky našly cestičku kolem rybníka Kačer, kde nehlídáme, a vesele pašují písmenka do tábora. Ale to luštění jim dává zabrat ? ten nápis je dost nesmyslný a navíc podoby písmenek pro přenosu v hlíně a na zádech doznaly jistých změn.
Pak je oběd (zase knedlíky, tentokrát bramborové) a polední klid.
Na odpoledne plánujeme hru, od které si slibujeme prodloužení poledního klidu pro nás ? vedoucí, zatímco děti budou běhat po lese. Rozdělujeme děti do čtveřic (i když jedna čtveřice má pět lidí, ale to nevadí) tak, aby tam byli členové různých družstev. Každou skupinku odvádí jeden vedoucí do lesa, aniž by jim cokoli prozradil o hře. Děti jsou napjaté, co to bude. No a v určený časový okamžik jim předáváme papírek s instrukcemi ? najděte co nejrychleji ostatní členy svého družstva. A vedoucí družstev mají své ovečky co nejdříve odvést do tábora. Počítám tak s půlhodinou, ne-li více, klídku v táboře, nohy nahoře a tak podobně. Ovšem po startu se v lese začal rozléhat strašlivý ryk, který se neustále blížil k táboru, takže můj poklidný návrat vstříc leháru se velmi rychle změnil ve sprint, abych byl v táboře aspoň o chvilku dříve než Honzovo vítězné družstvo (nyní už tedy Pumprlíci). Olda (Jožíni) jen o několik vteřin za nimi.
Protože podle programu následuje koupání, začíná pršet. Ale to nám nevadí, jdeme na dříví. K večeři jsme dojeli, co zbylo od oběda. Pěkně jsme se všichni naprali, ale stejně ještě zbylo ? tak jsme to vylili do jámy. Jen několik minut předtím, než dorazil Honza Lázňa na kole, vyčerpaný a hladový. Tak má teď chleba, no co, to je taky jídlo.
Večer je zase táborák, kytara, písně a tak podobně.