Letní tábor Františkov
Neděle, 19. 8. 2001
První den na táboře jsme zahájili rozcvičkou, kterou vedl Pavel Novák a měla tedy charakter orientačně-průzkumnický. Prvním naším úkolem bylo zjistit, jak má otevřeno hospoda v blízkém rekreačním zařízení ČHMÚ. Takže zatímco jsme s Pavlem předstírali, že jdeme zjistit možnosti dobíjení mobilů, mužstvo pod vedením Aleny předstíralo rozcvičku.
Poté jsme proběhli kolem několika rybníků v okolí.
Po snídani Pavel rozdal mapy a vyhnal děti do lesů, aby se zorientovaly a zakreslily objevy do map. To jim zabralo celé dopoledne, my větší jsme se zatím dále zabydlovali. Tereza ze mne sejmula nutnost stříhat natisknuté peníze a celé dopoledne strávila ve stínu lesa a s nůžkami (budiž jí za to trvalé blahořečení ? nastříhala dokonce i kulaté padesátikopějky). Bohouš vyrazil pro oběd do ČHMÚ s kárkou po lesní cestě a kromě několika asymetrických (tj. asi metr hlubokých) kolejí plných vody a jedné klády přes cestu to prý šlo docela dobře.
Oběd byl vynikající, počasí bylo pěkné, tak jsme vyhlásili dlooouhý, nerušený a hlavně klidný polední klid. Zjistili jsme (my vedoucí), že ty dva stany u kuchyně jsou umístěny velmi příhodně a ty matrace tam na nás úplně čekaly.
No, když jsme se probrali, začínaly se honit mraky, a když Pavel přesně dle programu vyhlásil odchod na koupání, začalo pršet. Tak se tu chvilku po táboře hemžily postavičky v plavkách oblečené do pláštěnek.
Pavel už měl okolí prozkoumáno, tak nás vedl po hrázi rybníka Zadražila k dalšímu rybníčku, kde na kládě přes vodu seděl nefalšovaný vodník v zeleném kabátku. Matěj se k němu přes tu kládu vydal – a nespadl do zelené vody, i když jsme všichni skandovali ?Spad-ni, spad-ni!?.
Pak mužstvo pokračovalo dále na koupání k pláži rybníka Kozák a já jsem se vrátil do tábora, aby mohl Bohouš odjet nakoupit. Už přijel i Honzík a pomalu se taky rozkoukává.
Tak teď sedím ve stanu, vyhřívám se na sluníčku (už je po dešti) a píšu tuto kroniku. Jestlipak mi takové pilné zaznamenávání táborových událostí vydrží ještě těch 13 dní?
Teď se vrátil Jindra, že si při koupání odřel koleno o rybník. Ošetřil (vydatně polil) jsem mu to peroxidem ? a nutno zde opravdu zdůraznit, že ani nekvíkl, i když to muselo pálit jako čertova babička.
S Honzíkem si už vystačí sami, teď je slyším: ?…a dostal jsem toho Rozparovače… … je desetimilimetrový samopal těžká zbraň?….? atd. Zdá se, že ke hraní počítačových stříleček není vždy nutné mít počítač.
No, nakonec přišli i ostatní, povečeřeli jsme zbylé knedlíky od oběda s vajíčky a vydali se do lesa na dříví. Skolili jsme pár soušek, natahali je ke kuchyni, kde se topí ve vojenských kamnech, něco nahoru k ohništi a najednou je tma, hoří táborák, plameny se odrážejí v očích a z ohně vyletují hvězdičky. Alena a Eva nám moc pěkně hrají a zpívají.
Tak snad to tu nějak zvládneme.