Zprávy z tábora – třináctý den, pátek 24. srpna 2018

Konečně atletika, trička a tajemné stopy

Probudili jsme se do pošmourného rána po deštivé noci. Šli jsme na rozcvičku, což znamenalo, že asi nepojedeme na celodenní cyklovýlet. Ten byl sice na dnešek v programu plánován, ale při pohledu na oblohu a na dnešní předpověď jsme usoudili, že to nestojí za to riskovat promoklé cyklisty-táborníky bloudící kdesi daleko od tábora.

Došlo na náhradní program. Vhodně se nabízely atletické soutěže, které jsme nějak nestihli včera. Začali jsme oblíbeným táborovým skokem vysokým, který se trochu liší od soutěže na stadionu. Jako doskočiště sloužily staré žíněné matrace, jako laťka byla laminátová tyčka na rajčata mezi dvěma dřevěnými stojany typu Samodomo. Skákalo se bez rozběhu s odrazem z obou nohou.

Základní výšku jsme nastavili na 55 cm, aby to skočili i ti nejmenší. Soutěž se brzy pěkně rozjela a s narůstající výškou se do startovní listiny zapisovali starší závodníci. Byly to pěkné závody s vynikajícími výkony ve všech kategoriích.

V nejmladší kategorii 2010-2011 vyhrála Anička Kaštovská krásným skokem 60 cm a v kategorii 2008-2009 zvítězila Lucka Blažková neuvěřitelným skokem 80 cm. Přeskočila i výborného Borise Brcka.

V mladších žákyních vyhrála Tína Stejskalová s 90 cm před Žolíkem a Editou, která dala solidních 80 cm. Ale nejkrásnější výkony byly k vidění v kategorii mladších žáků; absolutně nejlepší výkon a třetí nejlepší v historii táborů předvedl Marek Kuna, který se postupně dostal od 70 cm až na famózních 120 cm. Při jeho skocích to vypadalo, jako že v první fázi letu popírá gravitaci a ve druhé fázi při přechodu laťky nemá kosti. Jeho pokusy sledoval celý tábor a nadšeně mu tleskal při dalším úspěšném překonání laťky. Druhý Teo Brcko zůstal daleko vzadu, vlastně dole, na 95 cm.

Ve starším žactvu vyhrál Tomáš Havelka se 115 cm a Bára s 95 cm.

Skoku vysokého se mimo soutěž zúčastnili i Velký Píba (95 cm) a Lanýž (100 cm).

Před obědem jsme stihli ještě závody v dlouhých sprintech, od hřiště k ohništi a zpět. Přípravka běžela jedno kolečko, nějakých 150 m. V nejmladších vyhrála Veronika Blažková před Aničkou, Jindrou a Kubou Duškem. Ve starší přípravce vyhrál Boris Brcko o krok před Luckou a třetím Ondrou Duškem, Vojtou, Andreou a Matyldou.

Mladší žáci běželi dvě kolečka, tedy nějakých 300 m. Podle očekávání vyhrál Marek Kuna před dotírajícím Teem, třetí byl Jirka Brunclík. V mladších žákyních bylo pořadí stejné jako ve výšce – Tína, Žolík a Edita; ve starších žácích vyhrál Tomáš před Honzou. Bára jako samotná ve starších žákyních taky vyhrála.

Po obědě jsem plánoval ještě takový malinký přespolní běh, ale už na něj nedošlo. Řízení programu se ujala Dáša a zahájila rovněž tradiční batikování táborových triček. Šněrování a barvení se odehrávalo převážně v jídelně, tak ani moc nevadilo, že se odpoledne spustil déšť.

Po svačině se začala rozbalovat jednobarevná a přebalovat vícebarevná trička a šňůra za stany se plnila sušícími se barevnými kreacemi.

Před večeří ale bylo nutné opět svolat vědecké týmy účastnící se sympozia na téma časoprostorových anomálií. Vedoucí projektu oznámil, že se kdesi v blízkosti našeho centra otevřela další chronodíra z daleké minulosti, kterou do našeho času zřejmě pronikl představitel tehdejší fauny, nejspíše velociraptor. Byl několikrát pozorován v bezprostředním okolí a bylo možné, že po sobě zanechal nějaké stopy. Vědecké týmy byly tedy vyslány, aby se pokusily nalézt tyto stopy a odlít je do sádry.

Několik typických stop velociraptora bylo skutečně nalezeno na cestě, jedna v ohništi a nejlepší stopy byly otištěny do písku a bláta kolem přehrady na Černé. Týmy provedly kvalifikované hodnocení stop a několik jich zalily rozmíchanou sádrou. Do uzavírky této zprávy se však nepodařilo získat kvalitní odlitek, nejspíše z důvodu nekvalitní sádry, která nějak nechtěla ztvrdnout. Na výsledky si tak musíme počkat do zítra.

Pak už se setmělo a bylo třeba připravit táborák, jeden z posledních. Vydal jsem poslední výplaty za umístění v dnešních soutěžích a za služby, týmy rovněž dostaly poslední granty na vědeckou činnost a pak už začala ta dlouho očekávaná, mnohokrát diskutovaná, nadějemi opředená burza.

A dnes byla mimořádně obsáhlá. Mezi lidem bylo enormní množství peněz, což slibovalo napínavé souboje při přihazování. A taky že ano! Myslím, že dnešní burza vstoupí do historie táborů jako jedna z největších. Byly běžné částky přes 40 pl a za částky pod 20 pl se prodávaly opravdu jen obyčejné věci. Křupky, maršmelouny nebo čokoláda se prodaly za více než 30 pl, dokonce i knížky šly za pěkné sumy. Velký zájem byl stále o mobily, šperky, hračky, různé klíčenky, bublifuky. Prakticky nebylo komodity, o kterou by nebyl žádný zájem, vždy výsledná cena mnohonásobně převyšovala vyvolávací cenu.

Během burzy se s námi rozloučil Jirka Vojta, které rodiče odváželi domů, ale ještě ho nechali si nakoupit na burze potřebné věci. Jsou to opravdu rozumní rodiče.

Vždyť burza, zvláště ta poslední, je vyvrcholením celého tábora, kdy táborník může zužitkovat vše, co dělal a za co dostal plichtíky. A tato burza to splnila dokonale. Vyprodali jsme plnou krabici věcí, krásných a užitečných, jak budete mít možnost brzy poznat. Skončili jsme deset minut před jedenáctou s úplně vyprodaným krámem, a přesto ještě některým táborníkům zbývaly desítky plichtíků.

Děti ani moc nebrblaly, když jme je posílali spát. Bylo vidět, že nejen za dnešek, ale za celý tábor už toho začínají mít dost. Tak jen spinkejte, drahouškové. Pořádně se vyspěte, budete to zítra potřebovat. Zítra totiž bude honba za pokladem. A to nebude žádná legrace.

Tak dobrou noc.

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *