Tábor na Myšárně 2012

Úterý 14.8.2012 – Orientační chuťovky a létající kroužky

Dnes ráno se konečně povedla pořádná rozcvička. Jenom dětičkám nařizuji jednotný úbor: kraťasy a tričko, a pak svižně vybíháme nahoru většinu těch metrů nadmořské výšky, které dělí údolí Vltavy od jihočeské roviny. Vesele cvičíme v ranním sluníčku a s podivením zjišťuji, že žádný táborník nepřichází až ke konci rozcvičky, jak tomu bývalo na dřívějších táborech, a všichni pořádně cvičí, což naopak nebývalo zvykem na dřívějších táborech. Buď jsou děti poslušnější, nebo mám najednou u nich větší respekt, nebo se mi zdá krásný sen….
Ale ne, není to sen, i tu abecedu dělají poctivě a pak úprkem sbíhají dolů k tábořišti. Jsou to hodné dětičky.
Soutěže zahajujeme Pavlovým klasickým orienťákem po okolí, ve kterém ve starší kategorii (1999 a starší) vítězí Kuba Psohlavec za 11:35 před Ivanem a Matějem. Favorizovaný Radek zůstal za Kubou čtyři minuty. V mladší kategorii (2000-20002) vyhrála Ema za 18:30, (čímž by porazila Tomáše Havla a Dominika ve starší kategorii) před Ondrou a Adamem. Tomáš Kaloš někde zakufroval a přiběhl až za 42 minut. Na nováčka pěkný výkon 23:20 předvedla Bára Šiklová, ale druhý nováček Veronika si zatím s mapou moc nerozumí.
Zatímco děti lítají po lesích, připravujeme s Matějem hřiště na dnešní soutěže – badminton před kuchyní a ringo na volejbalovém hřišti. Zájemci si zkouší pinkat košíčkem přes síť, ale poté, co se nejdříve Tomáš Havel a po něm Bára E. pokusili přeskočit kotvicí provázky a nepovedlo se jim to, radši hřiště dočasně rušíme, dokud neskončí orienťák.
Po obědě stále pokračují orientační soutěže, tentokrát je to orientační sprint. Pavel připravil 10 kontrol a jejich polohu jen ukáže na mapě. Závodníci musí po paměti a co nejrychleji všechny oběhnout a vrátit se k Pavlovi. Zatímco všichni muži z nejstarší kategorie vystartují naplno a okamžitě mizí v lese, dámy z této kategorie kráčí důstojně a rozhodně nespěchají.
Po nich má společný start kategorie 2000-2002, ještě vidíme dětičky v modrých tričkách s nápisem „Myšárna 2012“ na zádech, jak pádí do lesa nad ohništěm – a to je na dlouhou dobu naposled, co je vidíme.
Nakonec vyrážíme my, malé dětičky, ve složení Eliška, Lukáš a Viktorka jako závodníci a já jako sběrač kontrol, protože už končíme s orientačním závoděním. Aspoň si to zatím myslíme. Pomalu procházíme kontroly, dětičky značkují průkazky a já sbírám papíry a kleštičky. V dobrém rozmaru přicházíme do tábora … ale co to? Nikdo z kategorie 2000-2002 se dosud nevrátil. Jsou pryč přes půl hodiny na trase, kde kontroly nejsou dále než 150 m od tábora. A asi se hned tak nevrátí, pokud nenajdou ty kontroly, co jsem sebral. A tak pílím zpět do lesů a věším zpět papíry a kleštičky na elektrický sloup, výrazný strom a vývrat. Při návratu potkávám celou ztracenou kategorii, jak pádí po louce odkudsi shora od Čertyně a je ráda, že mne vidí. Jsou pokryti potem, jehličím a pavučinami a nedokážou mi říci, kde všude hledali kontrolu u větvení cest. No, hlavně, že se našli. Nechávám je odběhnout k posledním kontrolám na vývratu a u vpusti vody a jdu zase sebrat ty kontroly. Vracím se do tábora – a co byste řekli? Pořád ještě nepřišli! Minuli dvě kontroly hned u cesty a opět zmizeli v lesích. Ale za dalších 10 minut se naštěstí celá kategorie objevuje na louce u lesa a sbíhá k poslední kontrole ve skladu za kuchyní. Uff, to jsme si oddechli.
Ukázalo se, že si všichni mysleli, že je vede Ondra, ale ani ten nevěděl, kam jdou. Ale všichni šli za ním, tak šel pořád dopředu.
Nakonec přichází konečně čas na další olympijské soutěže. Zahajujeme turnaj v ringu. Opět hrajeme ve dvou kategoriích, aby si pořádně zahráli všichni. A je třeba uznat, že všichni hrají pořádně. Všechna družstva dávají do hry vše, ale opět ve všech zápasech přesvědčivě vyhrává Radkovo družstvo.
Turnaj přerušuje večeře, pak se dohrávají poslední zápasy starších. Mladší budou pokračovat až zítra, protože se překvapivě a náhle stmívá a zdá se, že další táborový den se chýlí ke svému konci. Ale zase se povedl, že ano?
A ještě dnešní hláška od Viktorky, když viděla, jak Lukáš a Eliška udatně šplhají do svahu při cestě za kontrolami: „Já nevím, kde berou tolik energie. Já už vůbec nemůžu.“
Já: “ Třeba ses jen málo najedla.“
Viktorka: „Myslíš? Já jsem měla dvě naběračky rýže a dvě naběračky masa a omáčky a ještě jsem si dvakrát přidala…“