Tábor Na Kocandě 2013

Pátek 16. srpna: Táborový přebor atletický

Pavel Novák už na začátku tábora přišel s nápadem, že bychom mohli své táborové atletické závody uspořádat na stadionu ve Vodňanech. Prý někdo někde ve Vodňanech projevil zájem o atletické zápolení, prý někdo někde četl, že u vodňanské základní školy je postaven nový 200metrový stadion, úplně stejný jako na Čéčovce nebo v Trhových Svinech. A tak Pavel, který má všude známé, někomu zavolal, ten někdo zavolal někam jinam a zpátky se nám dostala informace, že můžeme, že Kubelka o tom ví. Vyzbrojeni tedy informacemi, že stadion je u základní školy a že Kubelka (ať už je to kdokoli) o tom ví, a stručnou mapkou Vodňan jsme s celým táborem vyrazili na kolech do Vodňan, abychom změřili své síly na atletickém oválu. Však se nám už po tartanu pěkně stýskalo, že ano?
Do Vodňan jsme trefili v pohodě, využili jsme trasu přes Vitici, objevenou včera na cyklovýletě. Jen jsme za sebou nechali starší žáky Dominika, Tomáše a Kubu Psohlavce, protože Dominik ještě na Velkém asfaltovém okruhu píchnul přední kolo. Chlapci se dušovali, že to rychle opraví a že nás na tom stadionu najdou, tak jsme bez nich dojeli k Vodňanům. Na mapě jsme lokalizovali školu se školkou a ještě se pro jistotu vyptali místních. Sice jsme někde odbočili, kde jsme neměli odbočit, nebo neodbočili, kde jsme měli odbočit, ale s menší oklikou jsme se k té škole a školce dostali. Jenže … smůla, žádný stadion tu nebyl. To byla ale prekérní situace: kolem třicet dětí natěšených na závodění a my (dospělí) nevíme, kam jet. Ale Vláďa Adámek je dobrý nejen na vesmír a geocachky, ale umí se i zeptat na cestu (to každý chlap nedokáže). Místní lidé sice o atletickém stadionu nevěděli, ale poslali nás ke gymnáziu, kde snad je nějaká dráha. Současně také volali starší žáci, že už jsou ve Vodňanech, že stadion také nenašli, a že je místní také poslali na dráhu u gymnázia. Nu což dělat, aspoň ta dráha kdyby byla. A tak jsme s celým tím dětským pelotonem pílili zpět, na náměstí, tam byl krátký rozchod na doplnění obsahu zmrzlin a ledových tříští v krvi (a ještě si Dominik koupil novou duši), a pak ještě kousek zpátky po silnici na Bavorov a tam jsme našli gymnázium. Za ním bylo pěkné hřiště, přímá stometrová tartanová dráha a doskočiště dálky s jemným pískem.
Potlačili jsme nutkání se vyslovit ke slibům jistého P.N. ohledně oválu a bleskurychle jsme přehodnotili disciplíny: nebudou stopadesátky ani šestistovky, uděláme z toho sprintérsko-dálkařké utkání. A hned jsme psali startovní soupisky na 60 m, na 100 m a na dálku. S Vláďou Adámkem jsem měřil časy a Zdenka Herdová (st.) zapisovala, Pavel Novák startoval, Jana a Pavel Faktor měřili dálku a pěkně nám to všem šlapalo. Asi za hodinu a půl jsme měli hotovo. Výsledky v přehledné tabulce jsou zde (v závorce za výkonem je vždy pořadí v dané kategorii):

Jméno 60 m 100 m Dálka
Dívky 2001 a st.
Katka Žohová 9,2 (1) 16,3 (1) 389 (1)
Sára Součková 10,8 (2) 18,8 (2) 351 (2)
Hoši 2001 a st.
Kuba Psohlavec 8,1 (1) 13,0 (1) 442 (3)
Tomáš Havel 8,3 (2) 13,9 (2-3) 452 (1)
Matěj Tyc 8,4 (3) 13,9 (2-3) 443 (2)
Dominik Marchal 8,9 (4) 14,5 (4) 425 (4)
Kuba Folberger 9,2 (5) 17,6 (5) 338 (5)
Petr Hájek 10,9 (6) 18,3 (6) 276 (6)
Dívky 2002-2003.
Adéla R. 21,8 (7) 21,3 (6) 210 (7)
Ema Bendová 9,9 (1) 16,0 (1) 350 (1)
Tereza Faktorová 10,7 (2) 17,1 (2) 320 (2)
Kristýna Psohlavcová 11,2 (3) 18,0 (3) 272 (4)
Adéla Mikšovská 11,4 (4) 18,9 (4) 238 (6)
Karolína Sitterová 11,9 (5) 20,0 (5) 265 (5)
Veronika Mikešová 12,3 (6) 22,0 (7) 279 (3)
Hoši 2002-2003.
Kryštof Ernst 10,3 (1) 16,7 (1) 305 (1-2)
Dan Gribbin 10,4 (2) 16,8 (2) 262 (4)
Lukáš Kadečka 10,9 (3) 17,5 (3) 305 (1-2)
Ondra Adámek 11,6 (4) 19,3 (4) 292 (3)
Filip Zítek 11,7 (5) 19,5 (5) 255 (5)
Ročník 2004 a ml.
Lukáš Vacek 10,7 (1) 17,6 (1-2) 316 (2)
Jana Adámková 10,9 (2) 17,6 (1-2) 323 (1)
Lukáš Zítek 11,0 (3) 18,5 (3) 280 (3)
Kristýna Žáková 11,1 (4) 18,8 (4) 268 (7)
Kačka Urbanová 11,2 (5) 274 (5)
Radka Janišová 11,4 (6) 19,4 (6) 262 (8)
Zdeňka Herdová 11,7 (7) 21,2 (9) 234 (10)
Nela Hrabětová 12,0 (8) 20,9 (8) 276 (4)
Adam Větrovský 12,2 (9) 19,3 (5) 272 (6)
Nela Kadečková 12,5 (10) 20,4 (7) 236 (9)

Několik trenérských poznámek k výkonům (připomínám, že bez treter a s pouze cyklistickým rozcvičením před závody):
V nejmladší kategorii vyhrál 60 m očekávaně Lukáš Vacek, ale na 100 m ho dohnala Jana Adámková a v dálce dokonce přeskočila o 7 cm. Jana se už na několika letošních závodech projevila jako vynikající sprinterka a jak je vidět, díky svým dlouhým nohám dokáže přeskočit i kluky o tři roky starší. Vypadá to, že se nám tu rodí další hvězda nejmladších kategorií a zdatná konkurence Lukášovi. To je jen dobře!
Svým třetím místem ve všech disciplínách překvapil Lukáš Zítek. Aspoň víme, na jaké disciplíny ho zařazovat kromě medicinbalu. Moc nezaostala ovšem ani Kristýna Žáková, inu, Trhové Sviny, to je hned vidět.
Ostatní z nejmladší kategorie ukázali své standardní výkony.
Mezi kluky z kategorie 2002-2003 dle očekávání vyhrál sprinty Kryštof, jen v dálce mu vyrovnal výkon Lukáš Kadečka. Ale velmi překvapil Dan Gribin: na 60 i 100 m šlapal Kryštofovi velice těsně na paty, vždy o desetinu. Takže Dan je dobrý nejen na delší tratě, ale i na sprinty. Myslím, že až Dan vylepší styl běhu, bude Kryštofovi dýchat na záda ještě těsněji. Máme se na co těšit.
Lukáš Kadečka není vyložený sprinter, má raději delší běhy, ale zde předvedl pěkné výkony. Filip Zítek se také snažil, ale není (zatím?) trénovaný atlet. Ondra Adámek měl sice průměrné sprinty, ale dálka těsně pod tři metry je docela slibný výkon.
V děvčatech vyhrála s přehledem Ema Bendová, na stovce dokonce o 1 vteřinu před Terezou a na dálce jí dala 30 cm. To se ovšem od Emy čekalo. Tereza Faktorová byla po zásluze druhá – není vyložená sprinterka, ale její oblíbená šestistovka tu dnes nebyla. A její mistrovský medicinbal bude snad ještě dnes večer.
Kristýnka Psohlavcová byla ve sprintech třetí, ale i jí vyhovují více delší tratě. Ovšem její styl běhu je opravdu vytříbený a až přestane být Kristýnkou, trochu povyroste a bude z ní Kristýna, nebudeme se stačit divit, jak jí to běhá.
Jako další talent se ukázala Adéla Mikšovská, která ve sprintech byla těsně za Kristýnou a v dálce překonala svůj osobní rekord.
Mezi nejstaršími kluky vyhrál běhy s přehledem Kuba Psohlavec, však je taky nejstarší. V dálce ho ovšem přeskočili Tomáš i Matěj. Tomáš si, jak je vidět, udržuje formu, i když zřejmě netrénuje atletiku – dálku vyhrál s výkonem 452 cm a ve sprintech byl druhý. Třetí Matěj Tyc na 60 m zaostal jen o desetinu za Tomášem a na stovce doběhli ve stejném čase. A dálka 443 cm je také docela slušná, na to že netrénuje běhy a skoky. Dominik závodil zřejmě po delší době a ve všech disciplínách překonal své osobní rekordy, gratulujeme.
Kačka Žohová také předvedla kvalitní výkony, na 60 m dokonce lepší než osobní rekord. Výborně, Žížalo!

Tak, to by bylo to hodnocení a nyní zpět k táborovému životu.
Ještě před odjezdem na závody jsme vyzvali družstva, aby si určila nějakého svého keltského boha, který jim bude pomáhat v jejich konání (například při závodech nebo při nadcházejícím lovu). A každý bůh, jak známo, potřebuje motlitby a vzývání svých uctívačů – tak to měla družstva rovněž vymyslet.
To uctívání a vzývání jsme prováděli po obědě po návratu z Vodňan s pomocí Zdenky Herdové (st.) a prudké oxidačně-redukční reakce peroxidu a hypermanganu ve skleněné baňce. Určení kněží a kněžky každého družstva odlili do baňky malé množství peroxidu, baňku opatrně uložili doprostřed ohniště (vyhaslého a uklizeného) a za doprovodu zaříkávání (bez něj by to nefungovalo) nasypali do baňky špetku hypermanganu. Okamžitě se vyvalil velice efektní oblak kouře. Všichni právě vymyšlení bohové byli bezpochyby uspokojeni a zůstanou svým družstvům nakloněni. (Prosím laskavé čtenáře, kteří byli svědky těchto zázraků, aby sem do komentářů napsali jména jednotlivých bohů, na které si vzpomenou, abych je sem mohl dopsat a neupadli do zapomnění (ti bohové, ne čtenáři).)
S požehnáním od bohů jsme se tedy vydali na lov těch zajíců, jak od nás požadoval poslední svitek od Keltů. Bohužel se v okolí vyskytovalo jen málo těchto roztomilých zvířátek, a tak jsme museli vzít zavděk jejich obrázky, které jsme zavěsili na volejbalovou síť na hřišti.
Ó, jaké štěstí, že máme Dášu, která nám vozí jídlo ze supermarketu! Budiž pochválena naše milá kuchyně v čele s Kačkou! Neboť kdybychom se měli živit tím, co ulovíme, všichni zde bídně zhyneme hlady! Ze všech těch dětí, z nichž každé mělo dvě střely, při střelbě na obrázky zajíců na 7 metrů (mladší kategorie na 5 metrů) se trefili jen tři – Kuba Folberger, Kačka Urbanová a ?? (kdo byl ten třetí?). Několik šípů jen trochu zavadilo o papír, ale naprostá většina šla úplně mimo. Střelba z luku, zdá se, už nějak mezi mládeží upadá, už to není, co za našich mladých let, žejo…
No nic, při tom střílení nám nějak vyhládlo, šli jsme na svačinu a pak bylo pokračování atletických přeborů. Přišly na řadu další technické disciplíny: hody a vrhy. U toho jsem bohužel už nebyl, fotky z hodů a vrhů nemám. Vedl to Pavel Novák a výsledky jsou tady:

Jméno oštěp Medicinbal/disk koule
Dívky 2001 a st.
Katka Žohová 23,80 (1) 14,84 (2) 7,32 (1)
Sára Součková 15,12 (2) 16,62 (1) 6,51 (2)
Hoši 2001 a st.
Kuba Psohlavec 44,65 (1) 27,63 (2) 11,76 (2)
Tomáš Havel 18,65 (4) 22,64 (4) 8,92 (4)
Matěj Tyc 17,59 (5) 28,08 (1) 11,83 (1)
Dominik Marchal 27,52 (2) 24,28 (3) 11,46 (3)
Kuba Folberger 19,03 (3) 20,91 (5) 8,69 (5)
Petr Hájek 11,90 (6) 13,71 (6) 5,91 (6)
Dívky 2002-2003
Adéla R. (ta s tím dlouhým jm.) 8,42 (3) 4,00 (3) 3,78 (7)
Ema Bendová 11,58 (2) 8,30 (2) 8,06 (1)
Tereza Faktorová 15,52 (1) 9,60 (1) 6,52 (2)
Kristýna Psohlavcová 7,02 (4) 4,40 (6) 4,54 (5)
Adéla Mikšovská 6,89 (5) 5,00 (4-5) 4,30 (6)
Karolína Sitterová 5,78 (7) 4,20 (7) 4,98 (4)
Veronika Mikešová 6,30 (6) 5,00 (4-5) 5,06 (3)
Hoši 2002-2003
Kryštof Ernst 14,52 (2) 6,10 (1) 7,31 (1)
Dan Gribbin 9,76 (5) 3,60 (5) 3,32 (5)
Lukáš Kadečka 16,70 (1) 6,00 (2) 6,90 (2)
Ondra Adámek 9,92 (4) 5,20 (4) 6,05 (4)
Filip Zítek 13,68 (3) 5,30 (3) 6,51 (3)
Ročník 2004 a ml.
Lukáš Vacek 11,7 (2) 4,50 (6-7) 5,90 (1-2)
Jana Adámková 4,4 (10) 4,6 (5) 2,50 (10)
Lukáš Zítek 12,80 (1) 7,50 (1) 5,90 (1-2)
Kristýna Žáková 8,00 (5) 6,00 (3) 5,46 (4)
Kačka Urbanová 10,6 (3) 7,30 (2) 5,64 (3)
Radka Janišová 6,10 (7) 4,00 (9) 3,30 (8)
Zdeňka Herdová 8,30 (4) 5,10 (4) 4,20 (6)
Nela Hrabětová 4,70 (9) 3,20 (10) 2,94 (9)
Adam Větrovský 7,80 (6) 4,40 )8) 4,78 (5)
Nela Kadečková 5,60 (8) 4,50 (6-7) 4,11 (7)

Tak, to byly ty táborové přebory atletické, všichni si zazávodili dosyta, někteří si, nehledě na poněkud neregulérní podmínky, udělali pěkné osobáčky (v atletickém slangu osobní rekordy) a po večeři a táboráku mohli jít spokojeně spát.
Tak dobr…. cože, že ještě ne?
A copak nás ještě drží vzhůru u ohně? Ááá, tak to je jasné. Dnes se chystá dlouho očekávaná, vzývaná a obávaná, ano, bude burza! Pro ni jedinou se tohle všechno dělá, pro ty plichtíky za služby, naběhané orienťáko-minuty, ujeté cyklokilometry, soutěže a atletické výkony. Teď nastavá ten okamžik, kdy se všechen ten pot, slzy (u některých i krev) zúročí v něco hmatatelného, co si atlet může koupit na burze.
(Pro nováčky, rodiče a všechny, kteří ještě nebyli přítomni naší burze: jedná se vlastně o aukci, kdy se u táborového ohně vyvolávají různé zajímavé předměty s vyvolávací cenou a atleti přihazují své vydřené plichtíky, podle toho, kolik jich mají a jak moc o danou věc stojí).
Nuže, ani já jsem u této burzy nebyl, mohu jen zprostředkovat svoji představu, jak to probíhá:
K ohni je přinešena bedna přikrytý bílým prostěradlem. Pod ním se rýsují ty vzrušující věci, které se budou dnes dražit, ale nikomu není povoleno tam nahlédnout.
Libor Homolka (který po Pavlovi převzal funkci vyvolávajícího) vytahuje z bedny první věc, pozvedá ji, osvětluje baterkou, aby ji všichni viděli, a vyvolává: „A máme tady první položku: Maxipytlík slaných brambůrků, vyvolávací cena 2 plichtíky! Ano, dva, a támhle přihazuje pán na tři. Čtyři, ano přihazuje jiný pán na pět. Ještě někdo? Poprvé, podruhé … a potřetí. Brambůrky prodány!“ Obecenstvo se teprve rozehřívá a příhozy se zatím drží u země. Ale jak burza pokračuje a vyvolávají se cennější věci, vzrušení stoupá. Hlavní slovo na burze má ovšem silná finanční skupina starších žáků a dorostenců. kteří vložili své úspory do jednoho balíku a nyní mohou porazit každého u položek, o které mají zájem. Ale i tak zbývá spousta věcí pro ty finančně slabší. Například hodnotné knížky (s takovými názvy jako Raketoplán Poutník, Fantom ulice, Smrtící jed, Prokletý hvozd či Staré pověsti české jako komiks), Puzzle dinosaurus, figurka koně, balonky na vodu s pumpičkou, nemluvě o spoustě sladkostí a slaností.
Libor si to vyvolávání skutečně užívá, napětí mezi kupujícími stoupá („co ještě asi vytáhnou? Mám si nějaké plichtíky nechat nebo koupit to 3D puzzle Eifelovky?“) a peníze se krátí. A pak už je vydražena poslední věc, většina plichtíků přestěhována do táborové bankovní krabičky a je veleno jít spát. Starší žactvo ještě chvíli brblá, že chtějí ještě, ale mladší se už vytrácejí do umývárny a do pak do stanů, aby si v teplých spacácích nechali zdát o nízkém startu na 60 m, o zajících prostřelených šípem, o hodu oštěpem a krásném letadýlku z dnešní burzy. Tak jim přejme dobrou noc.
Další stránka

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *