Jak se závodilo v dubnu a květnu

Bongo

Dáša našla v Brně úžasnou atrakci zvanou Bongo, což podle popisu je něco jako ráj, nebe a šťastný sen dohromady pro šikovné, pohyblivé děti, které se ničeho nebojí, tedy přesně takové, které tu byly s námi.
Bongo vypadá asi takto:
Hala Bongo
A je to asi jediné zařízení, kde dospělí mají vstup levnější než děti. Správně se totiž očekává, že dospělí si sednou do kavárničky, budou řešit problémy tohoto světa a nebudou se příliš účastnit dovádění, pro které bylo toto zařízení vybudováno. A že bylo kde dovádět. Dětičky se okamžitě rozprchly a jen občas jsme zahlédli čtyřdvorácké modré tričko, jak sjíždí ze závratně vysoké skluzavky, míhá se v chodbách několikapatrového prolézacího hradu nebo metá salta na trampolíně, hned za cedulkou „Metati salta jest přísně zakázáno!“. Ale nakonec ani někteří dospělí dozorové neodolali a vydali se do hlubin Bonga vyzkoušet své síly a odvahu.

Dětičky mezitím přicházely do kavárničky, zpocené a uřícené, vysmahli limonádu nebo ledovou dřeň a vracely se do víru atrakcí.

Však více než tisíce slov napoví obrázky ve fotogalerii.




Plné dvě hodiny trvalo toto dovádění a děti, které za sebou už měly dopolední atletické závody, se naprosto vyčerpaly, takže když jsme se vrátili do školy, trochu se opláchli a povečeřeli, zmohly se už jen na další divokou vybíjenou, hraní floorbalu, houpání na provazech, a ty nejvyčerpanější se už jen honily, ječely a praly.

Hodné holčičky samozřejmě neječely a nepraly se (aspoň většina), ale důstojně hrály Aktivity s Lenkou Ošmerovou. Ale nakonec dostihla únava i je a kolem jedenácté už byli všichni zalezlí ve spacácích a spali a spali…
Další stránka

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *