Hnačov 2009

Neděle 16.8.2009: Tak začí­náme

Jak už bývá zvykem na začátku skoro každého tábora, první­ dny některé děti nemohou dospat a potulují­ se po tábořišti již dlouho před oficiální­m budí­čkem. Stejně tak i dnes. Už od sedmi hodin se ozývá na tábořišti šum a ruch od táborní­ků-zelenáčů, kteří­ na začátku tábora ještě mají­ spoustu sil a nevědí­, že si je mají­ šetřit. Postavy těch opravdových táborní­ků se začí­nají­ ze stanů vynořovat, až když v půl osmé Dáša zahví­zdá a vyhlašuje mocným hlasem „BUDÍČÉÉÉK!!!“
Pak už to jde jako na drátkách. Rychlá ranní­ hygiena, převléknutí­ do trenek a triček a vyráží­me na první­ letošní­ táborovou rozcvičku. Běží­me po cestě kolem chat a po nějakých těch pěti stech metrech cvičí­me na jedné odbočce. Zatí­m většina cvičí­cí­ch dobí­há včas. Uvidí­me, jak dlouho jim to vydrží­.
Po rozcvičce a sní­dani přichází­ na řadu dychtivě očekávaný okamžik: táborový národ se shromažďuje na hřišti a čeká na vyhlášení­ družstev. Vedoucí­ jsou už od začátku jasní­ – Andulka, Maruška, též známá jako Máňa (obě Kučerovy), Kačka Sarnovská a Ví­tek Urban. Ale kdo k nim? Nuže, takto jsme to s Dášou (aby to nebylo jen na mne) sestavili:

A když už jsou družstva, můžeme jednak určit služby a jednak začí­t s programem. První­m bodem letošní­ho programu je seznámení­ s okolí­m podle map pro účely pozdější­ch orientační­ch závodů. Tak rozdáváme družstvům mapy a vyhání­me je do kraje, aby se orientovali. Je nutno ří­ci, že vedoucí­ družstev se úkolu chápou odpovědně a snaží­ se svým svěřencům vysvětlit, co znamenají­ ty různé čáry na mapě.
Kolem desáté hodiny přijí­ždí­ Pavel Novák, nadšeně ví­taný nejen táborní­ky, ale i dospělými vedoucí­mi. Bez něho bychom snad museli první­ orientační­ závody připravovat sami – a neví­m, neví­m, jak by to dopadlo a koho by musela hledat policie se psy, zda soutěží­cí­ děti nebo už vedoucí­ připravují­cí­ orienťák. Ovšem Pavel to má vše v malí­čku. Na chviličku vyšel z tábora a postavil dětem pár kontrol v nejbližší­m okolí­. Družstva pak ke kontrolám vysí­lala členy, aby je si to vyzkoušeli, a hlavně se dokázali vrátit do tábora. Zatí­m to bylo bez závodění­, jen na zkoušku. Ukázalo se to jako dobrý nápad. I ti nejmenší­ táborní­ci zjistili, že to vlastně nic není­, a když pak ještě vedoucí­ se svými družstvy obešli všechny kontroly a ukázali je i na mapě, táborní­ci se nemohli dočkat první­ch závodů.
Jenže pak byl oběd a po něm poobědový klí­dek. To také je nejlepší­ chví­le pro vyvěšení­ první­ch Intelektuální­ch rozcviček, což jsou, pokud to neví­te, docela vypečené hádanky, jejichž vyluštění­ se honoruje plichtí­ky. Letos jsme rozší­řili pořadí­ a vyplácí­me až pěti úspěšným luštitelům.
Schválně si to zkuste vyřešit první­ rozcvičky:
Pro kategorii roční­ku 1996 a starší­:
Napiš čí­slo 11 pomocí­ čtyř sedmiček. Povoleny jsou matematické operace +, -, x, :, odmocnina a závorky
Pro kategorii roční­ku 1998 a 99:
Jestli pět koček uloví­ pět myší­ za pět minut, za kolik minut uloví­ sto koček sto myší­?
Pro kategorii roční­ku 2000 a mladší­:
Na kterou stranu jede autobus?

Tak schválně.
Odpoledně se udělalo takové vedro, že nebylo vyhnutí­ a přesně podle programu jsme vyrazili na koupání­. Náš tábor má k dispozici čtyři pramice a jednu kanoi značky Vydra, takže se atleti bleskurychle mění­ na vodáky a rejdí­ po rybní­ku. Samozřejmě došlo i na koupání­ a skoky do vody z mola, cákání­, pištění­, zkoušení­, kolik mladší­ch žáků unese jedna Vydra, a ostatní­ vodní­ radovánky.
Vykoupaní­ a osvěžení­ se vrací­me do tábora, svačí­me a ve středně pozdní­m odpoledni se vydáváme na další­ dobrodružství­ – dobytí­ hradu Zavlekova. Skutečně, Pavel operativně vymyslel hru na dobývání­, kdy se dobývají­cí­ nejen zapotí­ pohybem, ale i přemýšlení­m. Využil k tomu svoji proslavenou sadu otázek, ze které si vybí­rají­ dobývají­cí­ členové družstev, kteří­ musejí­ nahoru na hrad vyběhnout z hřiště asi o 20 metrů ní­že. Funí­cí­ nájezdní­ci si lámou hlavy nad otázkami, odpoví­dají­, nebo taky ne, a sbí­hají­ dolů, aby další­ člen družstva zkusil štěstí­. Vyhrává samozřejmě to družstvo, které za předepsaných 20 minut stihne ví­ckrát správně odpovědět. Tentokrát to bylo družstvo Andulky, čili Tvrďáci.
Vrací­me se vesele z úspěšné dobyvačné výpravy zpátky do tábora, na večeři a k večerní­m táborovým zábavám.
Ale o těch my s Dášou už neví­me, protože odjí­ždí­me na kolech na tajnou misi, řekněme za účelem zajištění­ potravin, ale ví­c už ani slovo, pssst. Vrací­me se až za tmy, oheř nehoří­ a děti už se trousí­ do stanů spát. Jestlipak ony dnes trochu nepřehnaly to brzké vstávání­, co?
Tak dobrou…!