Dálava 2003

Letní tábor Dálava

2. velké orientační dobrodružství

Pátek, 22. 8. 2003 – Den 7.

Den 7.Dnešek patřil zase Pavlovi a jeho orientačním závodům. Tentokrát to byl orienťák jednotlivců a zřejmě byl dost náročný. Původně to vypadalo na krátkou dopolední kratochvíli, ale pro některé se tento závod protáhl až na neuvěřitelných osm hodin.

Ale nejen orientačním během živ je člověk. Je třeba se věnovat i jiným sportům, když už jsme na tom atletickém táboře, například jízdě na koni. V nedalekém Pěčíně se totiž dnes odpoledne konají závody poníků a to si někteří táborníci, konkrétně Andulka, Šárka a Jindra, nemohou nechat ujít.

Ve dvanáct hodin přijela Štěpánka (tentokrát autem), pak jsme našli Andulku v houští u řeky, kde hledala konec hrázky, a pak odjeli jezdci na závody. Byli jsme domluveni, že se s Bohoušem a „několika“ dětmi za nimi zajedeme podívat, ale nějak se to pořád protahovalo, pak se nemohly dohodnout děti, kdo pojede a kdo pojede v kufru, takže jsme do Pěčína přijeli pozdě.

Propásli jsme parkur, Andulčinu parádní disciplínu, a mohli jsme jen vidět Andulčino vítězství na Terezce a Jindrovo druhé místo na Vanilce v dostizích.

Aby ta krátká podívaná nebyla dětem líto, tak se nakonec všichni povozili na konících.

No, vrátili jsme se ze sedel k obyčejnému táborovému životu. Pro někoho orienťák stále ještě pokračoval (například Lenku Nekovářovou zdrželo na trati divoké prase, když musela bez hnutí několik desítek minut čekat, než se praseti uráčí odejít – to aby ho nevyplašila), ale my jsme se již chystali na večer, kdy měla vypuknout první letošní burza. Pro některé mladší táborníky první burza v životě vůbec. Takže zažili první nervozitu při počítání své hotovosti švarcav a rozmýšlení – přihodit – nepřihodit. Zkušení burziáni se naopak škádlili vyháněním cen do nebeských výšek, ale i tak se prodala spousta užitečných a pěkných věcí. Museli jsme potom burzu násilně ukončit, protože mezi lidem bylo nečekaně mnoho peněz; byli by nás úplně vykoupili.

A taky bylo potřeba zahnat táborníky do spacáků, protože zítra je co? No přece sobota a jedeme kam? No přeci na vodu! Tak dobrou noc!