Zprávy z tábora – patnáctý den, neděle 1.9.2019

A jsme na konci

Poslední den tábora. To je vždycky trochu smutný den, protože končí krásných čtrnáct dní společného života v přírodě s kamarády, čtrnáct dní pohody, her, dobrodružství a neskutečné srandy. A věřte, že vedoucí si to užívali stejně jako děti.

Dnes ráno už nebyla rozcvička, tak jsem si dopřál ten přepych zamáčknout budík na mobilu v 7:25, který mne každý den budil, a děti, které na mne do stanu povykovaly „Budíček!“, jsem zahnal zlostným mručením. Ale v osm hodin jsem už byl venku a účastnil se poslední snídaně a pak prací na zakončení tábora.

Brzo také začali přijíždět rodiče a odváželi ty poslední děti, které vydržely až do konce. Odjel Vojta s Aničkou, maminka si odvezla Matyldu, pro Matěje přjeli rodiče i s bratrem a pro Kubu Outlého maminka s Andrejkou, taťka odvezl Jindru, Brunclíkovi naložili Jirku, s taťkou a babičkou odjel i Marek. Edita ještě společně s Lenkou Baronovou spustila  ze stožáru vlajku, která na něm čtrnáct dní vlála a oznamovala, že tady táboří atleti SK Čtyři Dvory, a jako poslední odjela s Lenkou Nagyovou.

S Dášou jsme ještě naposledy zkontrolovali opuštěné stany. Posbírali jsme jen pár papírků, ale jinak jsme muselo uznat, že letos byly stany i zbytek tábořiště pěkně uklizeny. Posbírali jsme zapomenuté věci, naložili do aut poslední krabice s věcmi a zbytkem zásob a bylo v podstatě hotovo. V deset hodin přijeli majitelé k převzetí tábořiště, vyřídili jsme s nimi poslední formality a pak jsme se navzájem s Lenkou Baronovou a Dášou pochválili, jak se nám ten tábor zase vydařil.

Tak to je všechno, přátelé. Děkujeme rodičům za půjčení dětí a dětem za tu přátelskou atmosféru, která na táboře (většinou) panovala. Nyní se už všichni vracíme domů, ke svým každodenním povinnostem a zábavám, od zítřka též do práce a do školy, ale to už je jiná pohádka.

Za sebe děkuji za příznivé ohlasy na Zprávy z tábora a jsem rád, že to ponocování nebylo nadarmo. Psal jsem to tak, jak jsem to zažíval, a zprávy rozhodně nebyly nestranné, ale (jak vždycky píšu do poslední zprávy) skoro nic jsem si nevymyslel.

Ahoj

Láďa