O maršálech a špionech
Dnešní zprávy z tábora budou stručné.
Ráno už bylo slunečné a rozcvičky se ujal Vojta Kubelka. Pojal ji jako seznámení s terénem pro Maršála a špiona a také jako motivační výzvu. A tak nejdříve vysazoval děti na vodorovnou větev, dost vysoko, a děti dělaly shyby za plichtíky – shyb za plichtík u kluků a za dva u holek. Nejvíce si vydělala Tína, který se přitáhla sedmkrát. Pak jsme došli na hranice území M&Š a při návratu jsme přešli louku plnou jarní rosy. Zuli jsme botky, brodili se polovysokou trávou a chladivá rosa nám umývala chodidla. Pro většinu dětí to byl první takový zážitek, doufám, že se jim to líbilo.
Při snídani se na chvíli objevil Pavel Novák, zkontroloval mapy na orienťáky, zda jsou dostatečně složité, povyprávěl některé ze svých báchorek a zase odjel.
Potom přijel Matěj Nejedlý, další člen Lukášova družstva na druhý týden. Provedl jsem ho po táboře, ukázal, kde se koupeme a kde myjeme, jaké máme peníze a kde jsou Intelektuální rozcvičky. Ještě snad neměl vybaleno a už mi hlásil vyluštěnou tu zapeklitou otázku „Kolik písmen má správná odpověď na tuto otázku?“ a tím si vydělal první dva plichtíky. Hm, zřejmě to bude dobrá posila družstva.
Pak už začaly přípravy vlastní hry. Byli určení vedoucí družstev – Andulka, Maruška, Vojta, Jindra a Vítek, losovali se členové jednotlivých družstev, Vojta kreslil do map herní území a my velcí jsme chodili mezi dětmi a nabádali je, aby si vzali dlouhé kalhoty a dost pití s sebou.
Ještě jsme stihli popřát Radkovi Janišovi Lanýžovi k dnešním narozeninám hromovým „Všechno nejlepší“, Dáša mu předala tašku s obsahem nevhodným pro děti a všichni jsme mu poděkovali za všechno, co dělá pro zdárný běh našeho tábora. Například za veškeré dříví pro kuchyni.
Po svačině se už začal chystat odchod na bojiště a v půl dvanácté se tábor vylidnil. Všechna družstva odešla na svá určená území hledat místo pro svoje domečky a v táboře se rozhostil nebývalý klid.
No, a dále už to nevím, protože jsem odjel domů za jinými povinnostmi, také dobít baterii foťáku a stáhnout a nahrát fotky na internet. Jen Maruška a Andulka, které se večer vrátily domů, mi vyprávěly o těch skvělých dětičkách, které měly v družstvech, o vítězství Andulčina družstva a o tom, že všichni se vrátili do tábora celkem v pořádku, jen Ivan si nějak zhmoždil prsty na noze. Snad to bude zítra v pohodě.
Tak to je pro dnešek vše.
Zítra začíná další dobrodružství, tentokrát vodní. Zahájíme tím, že se přeplavíme na kanoích na druhý břeh naší stříbropěnné Vltavy.
