Čtvrtek 13.8.2015
Dnes jsme měli dokonce dvě rozcvičky. První, takovou dětskou, s písničkou, nám vedla Leona, sestra Edity, která včera přijela. Bylo to něco jako „Dáme hlavu sem a dáme hlavu tam a dáme hlavu sem a takhle s ní honky tonky zatřesem“ a tohle s většinou končetin.
Pak ale nastoupila Lenka se svojí důkladnou atletickou rozcvičkou, která nám opravdu protáhla všechny údy a svaly.
Ráno přijel Dan Gribbin a hned se zapojil do táborové činnosti.
Po snídani začal plánovaný atletický den hodů a vrhů. Udělali jsme výseč pro hod oštěpem, vyznačili kruh pro vrh koulí a určili místa pro hod raketkou a hod medicinbalem. Pak už to jelo skoro samo, na každém stanovišti bylo jedno družstvo s postupně se družstva střídala.
U oštěpu dokonce Pavel poskytoval základní instruktáž k technice hodu, také Kačka Žohová a Maruška obětavě učily děti, jak se pořádně napřáhnout nebo přitisknout kouli ke krku.
U mladšího žactva ovšem vybroušený styl ukazoval vliv univerzálního tréninku Lenky a Pavla.
Myslím, že spousta dětí si udělala pěkné osobní rekordy, ale za zmínku stojí krásný hod Kačky raketkou kolem 39 metrů.
Po obědě se však udělalo takové vedro, že jsme polední klid protáhli skoro na celé odpoledne. Nezdálo se, že by to dětem vadilo.
Martin mezitím dokončil lanovou dráhu přes potok, s visutými kládami a spoustou smyček. V té době přijel Olda s Luckou, tatínek a sestra Sáry a Viktorky. A protože Lucka měla právě dnes čtrnácté narozeniny, tak jako dárek dostala právo prvního přechodu. Pak už se sami hlásili další zájemci a zapisovali se u Leony do pořadníku. Martin s Milanem je jistili z potoka.
Je třeba taky zmínit rozsáhlé vodohospodářské práce, do nichž se pustila další skupina pod vedením Lukáše, Tobíka a Kuby. Na hladině naší oblíbené tůňky se totiž s pokračujícím suchem objevovalo stále více zeleného humusu, který přitékal z horního toku. Pracovní skupina tedy jednak upravila přítok s použitím filtrace z netýkavek (patent Kačky Žohové), jednak vyčistila a snížila odtok, aby ten humus odtekl. Jejich práce přinesla prospěch celému táboru a byla po právu odměněna třemi plichtíky.
Odpoledne přijely také další návštěvy – Psohlavcovi, kteří přivezli nanuky pro celý tábor, a taky malá Anička, která s námi byla jako půlroční miminko na táboře Myšárna.
Když konečně padl stín i na naši sportovní louku, zahájili jsme ještě soutěže v hodu diskem. Mnoho dětí drželo disk poprvé v ruce, ale všichni se snažili a pod odborným vedením Pavla nakonec úspěšně odházeli své tři pokusy, někteří dokonce s velmi dobrým výkonem.
Večer jsme opět zapálili malý ohníček, ale protože se Sára s kamarádkami stěhovala na noc pod širák na louku a u ohně se tedy nezpívalo, přečetl jsem na dobrou noc dvě pohádky K. J. Erbena.
