Bylo to asi takhle …
Když jsem přišel do Českých Budějovic po celkem zdařilé trenérské anabázi v Třebíči, tak nějak jsem již nechtěl trénovat. Užíval jsem si běhů již několik let jako člen „Ligy 100“ (min. 100 naběhaných km měsíčně). V Třebíči jsem pořádal tři běhy, zkusil jsem to i v Českých Budějovicích. Zájem byl, Temelín dal něco na ceny a seriál běhů započal. Na běh přivedli rodiče i několik dětí a hecovali mě do trénování. Nějaký čas jsem odolával a trochu odpočíval od atletiky, ale pak na zimu přišlo pár šikovných dětiček a začalo to nanovo.
Obešel jsem pár oddílů v Českých Budějovicích, ale nějak neměli zájem o skupinu nejmenších. Tehdy to ještě nebylo zajímavé a tak jsem skončil kousek od ubytovny ve Čtyřech Dvorech na téměř novém škvárovém hřišti. Stadiíłnek postavili dle plánů z 1984 u školy O. Nedbala, v jejíž tělocvičně jsme v zimě začínali. Dětiček sice malých, ale šikovných bylo dost a tak jsme se na jaře 1988 přihlásili do soutěží kluků a dívek do 12 let. Ustanovili rekordy oddílu a zatímco já měl co hodnotit, mladí atleti co vylepšovat. Každou metu pak oslavily limonádou. Třeba 4 m v dálce dívek dlouho odolávaly, ale jakmile 401 cm skočila Daniela Mikova (78), hned i další, např. Gábina Markova (79) zvedla na 404 cm, atd. Ve sprintu nasadila vysoko Pavlína Ĺ afrová (78), v míčku a na 800 m Lenka Frimlová (77) atd. U kluků David Háhn (77) vévodil sprintům a třeba v míčku je výkon Pavla Hevra (78) 53,11 m rekordem oddílu do 11 let dodnes, podobně jako 800 m Jakuba Nováka (77).
Náš oddíl vlastně od počátku stavěl na bězích všeho druhu. Všichni naši atleti bez rozdílu, zda je skokan či vrhač, přicházeli do lesa i na dráhu k běhům. První velká atletika byla na dráze již 6. října 1987 a to přebor Temelína ve všech disciplínách. A vlastně na základě velkého zájmu spolupracovníků, kteří poslali na hřiště své děti, vznikl atletický oddíl. V této památné bitvě mezi podniky na stavě ETE jsem běžel 1500 m a štafetu 4×100 m (mj. s budoucím primátorem Českých Budějovic p. Benešem). Na vrh koulí jsem neměl postavu a věnoval se i později zejména běhům. Vůbec nevadilo zda je běh ve středu, čtvrtek nebo sobotu. Byl tu vztah k atletice i k běhu a ten nyní poněkud opomíjíme. Přesto však věřím, že budeme zase běhat.
Pavel Novák, vedoucí trenér atletiky SK Čtyři Dvory