3. den: pondělí 15.8.
Ráno je poněkud pošmourné, leč ještě neprší. Rozcvička je dnes netradiční, žádné běhání do kopce a následné provádění směšných pohybů, ale Pavel vzal celý tábor na orientačně poznávací procházku. A tak děti kromě řeky nacházejí louky, lesy, elektrické vedení 22 kV a 110 kV, několik posedů, vývratů a mravenišť.
Po snídani se děti ještě chvíli poflakují, brnkají na kytary, zatímco Pavel obíhá okolí a rozmisťuje své orientační kontroly. Abych zabránil vzniku nebezpečné nudy, vyvěšuji na srub první z oblíbených Intelektuálních rozcviček. Jak účastníci minulých táborů vědí, jsou to logické hádanky, pro každou kategorii s různou obtížností, za jejichž vyluštění jsou první tři luštitelé honorováni plichtíky.
Například první hádanka pro kategorii 1997-1999 zněla:
Já (bratr) tvrdím: „Mám tolik bratrů, kolik sester“. Sestra říká: „Mám dvakrát tolik bratrů než sester.“ Kolik dětí je v naší rodině?
Tak to schválně zkuste vypočítat.
Kolem papírů s prvními rozcvičkami se shromažďuje houf luštění- a plichtíkůchtivých dětí a za chvíli už přibíhají první, že už to mají a ať koukám navalit ty prachy.
Mezitím se vrací Pavel a pro každé družstvo provádí krátké školení o tom, kterak hledati a nacházeti jeho kontroly. Po obědě se už přibližuje čas vyběhnutí na trať a podle prastarých leč stále platných zákonů začíná pršet. Chvilku čekáme, jestli to nepřejde – a vskutku, celkem mírný deštík se mění na prudký liják. Během dalších dvou hodin se občas podíváme ven z jídelny, jak se situace mění z lijáku na průtrž, přívalový déšť a další podobné lahůdky.
My se ovšem bavíme jinak, než sledováním deště. Pavel začíná další kolo oblíbené hry „Nikdo není dokonalý“. Letošní soutěž spočívá v tom, že dává zástupcům družstev záludné otázky z oblasti orientačního závodění, například: „Co je to světlinka?“ nebo „Jaký je rozdíl mezi rýhou a strouhou?“
No, zástupci moc úspěšní nejsou. Tak zkoušíme další kolo, tentokrát ze zeměpisu. Co myslíte, vlévá se Missouri do Mississippi nebo Mississippi do Missouri? Inu, jak to říci, ani zde se družstvům moc nedaří. Kromě toho, ač se to zdá neuvěřitelné, děti se touto soutěží zřejmě příliš nebaví.
Abych trochu pozvedl upadajícího ducha táborníků, zahajuji další soutěž – pantomimické předvádění předmětů. Každé družstvo vysílá své nejlepší pantomimické předváděče, kterým ukazuji v krabičce několik předmětů – broky do vzduchovky, házecí kostku, terč, mapu a podobně. Předváděči se snaží předměty pantomimicky předat svému družstvu tak, aby pochopili, o jaké předměty jde. To už se družstvům celkem daří a v dalších kolech už předváděči prostě excelují, i když mají znázornit takové předměty jako flashdisk nebo štěteček na čočky objektivu.
Pak je svačina a konečně přestává pršet. Pavel dává poslední pokyny a první závodníci vyráží na trať.
Tento závod se jmenuje Kolíčkovaná, protože místo kontrol jsou na papírech připnuty barevné kolíčky. Každý závodník z družstva vezme kolíček své barvy a běží k další kontrole, kde vezme kolíček – a pak upaluje zpátky do tábora, předá kolíčky dalšímu družstevníkovi, který se snaží ty kolíčky zase co nejdříve rozvěsit na kontroly. Atak dále. V průběhu závodu zase začíná trochu poprchávat, ale orientační závodníci jsou tak rozehřátí, že to ani nepozorují.
V průběhu závodů přijíždějí Vítek Urban a Kačka Sarnovská, dlouholetí účastníci našich táborů, kteří budou pomáhat nám, vedoucím, s programem.
Pak končí Kolíčkovaná, všichni se vracejí, i když se nevracejí všechny kolíčky. Z jedné kontroly zmizely všechny, to asi nějaká šetřivá hospodyňka pro kolíček do lesa skočila.
Následuje večeře a pak pokus o zapálení táboráku. Trhám malinké větvičky, štípu suché dříví na třísky, zapaluji, foukám, zaříkávám, ale vše marno, všechno je vlhké, nechce to chytat. Jenže bez táboráku nelze zakončit táborový den. Nedá se nic dělat, ke slovu přichází benzín. Trochu to blafne, dětičky jsou nadšené, oheň plápolá a praská; táborový večer je zachráněn.
V pošmourném večeru, stejně nevlídném jako celý den, svítí plamen táboráku a děti se k němu slétají jako můry k lampě. A tak celkem příjemně končí třetí táborový den na Myšárně.