Jak jsme běhali jarní přírodou
Počátky Běhu jarní přírodou se ztrácejí v šerém atletickém dávnověku, vždyť letos to byl již 25. ročník. To už je pěkná řádka let, ale nutno zdůraznit, že jen málo ročníků bylo tak bohatě navštíveno jako tento, jubilejní. Opět díky naší přípravce a jejich rodičům. Závodilo tolik dětí, že i když náš milý předseda, Pavel Novák, přivezl dvě tašky plné cen, nestačilo to pro všechny a museli jsme ceny ještě dávat dodatečně. A ty ceny si opravdu všichni zasloužili, vždyť běhali s nasazením, které jim mohou někteří starší závodníci jen závidět.
Leč vezměme to od začátku. Sešli jsme se jako obvykle, u pahorku, a děti, jako obvykle, před závodem trénovaly vybíhání a sbíhání těch nejstrmějších svahů. Nakonec se podařilo všechny zapsat (a bylo jich 34) – a pak přišlo to překvapení. Letos jsme opustili naši oblíbenou trať se smrtícím pahorkem na konci a přešli hromadně o něco hlouběji do lesa. U závory tam začínala trať, kterou kdysi běhaly děti v onom šerém atletickém dávnověku, a my jsme ji letos trochu oprášili. Vyznačili jsme fáborky jeden okruh 540 m; jednou ho běžela nejmladší přípravka (2006 a mladší), dvakrát mladší (2004-2005) i starší přípravka (2002-2003) a třikrát mladší žák Láďa Stejskal.
U té nejmladší přípravky jsme ještě nerozlišovali kategorie kluků a holek a vypustili ty šesti-a sedmileté atlety a atletky společně. A začali opravdu ostře. Běžel jsem před nimi, aby nezabloudili, jenže Lukáš Kvasnička nasadil od začátku takové tempo, že jsem mu skoro nestačil. Krok s ním držela nová atletka Bára Mondeková a jeho kamarádka Verunka Tylová, která ale nakonec to ďábelské tempo neudržela a zřejmě trochu vytuhla. Lukáš doběhl ve svělém čase 2:17 a jeho styl běhu ukazuje, že nám tady začíná možná další hvězdná atletická kariéra. Jen pět vteřin za ním doběhla Bára, což je opravdu krásný výkon, a třetí byla Alenka Větrovská, která už od začátku projevuje výrazné vytrvalecké vlohy.
Kategorii dívek – mladší přípravka, vyhrála Eva Janošíková, ta to má ovšem v rodině. Tahle kategorie už běžela ale dvě kola, tedy asi 1080 m. Eva to dala za 4:42, to je opravdu svižně. Velké překvapení nám však přichystala Kája Janatová, které si doběhla pro druhé místo jen o čtyři vteřiny později. To bylo opravdu nečekané – ale aspoň víme, koho nasazovat na 600 m na přeborech družstev. Třetí byla Jana Adámková (ročník 2005), od které si taky v budoucnosti slibujeme vynikající výkony. Čtvrtá byla Kačka Urbanová, která překonávala bolesti břicha a doběhla v čase těsně přes pět minut.
Kategorii kluků v mladší přípravce vyhrál dle očekávání Lukáš Vacek, ale neměl to vítězství úplně jednoduché. Ve druhém kole se na něho dotáhl Pavel Siegerth, ale Lukáš v rovince po silnici od hájovny využil svoji rychlost a v cíli dal Pavlovi pět vteřin. Ale byl to pěkný souboj a Pavlovi patří velká pochvala za bojovnost. Třetí byl s odstupem 11 vteřin Honza Stejskal a pak Adam Větrovský, který překvapivě předběhl Šimona Kubeše (byl bych se předtím vsadil, že to bude naopak).
Ale skutečné drama začalo až se závody starší přípravky (ročník 2002-2003). V dívkách opravdu strhujícím výkonem vyhrála Kristýna Psohlavcová, která doběhla s náskokem 25 vteřin před druhou Adélou R. (to je ta s tím dlouhým jménem), třetí Natálka Ošmerová měla odstup ještě dalších deset vteřin.
A když vyrazili na trať kluci, byl to běh hodný velkoplošných obrazovek na náměstích: čtyři nabušení favorité – Filip Stejskal, Bobeš Sak, Tomáš Buchal a Honza Daniel. S nimi na začátku ještě vyrazil Filip Novotný, ale brzy ho tato smečka chrtů převálcovala. Ve druhém kole si Filip Stejskal vytvořil náskok dobrých deset metrů a vypadalo to, že si to udrží. 
Jenže na silnici od hájovny se na něj trojice Bobeš, Honza a Tomáš začala dotahovat, v zatáčce ho dostihli a pak vše rozhodoval souboj v posledních dvaceti metrech. Nakonec si pro vítězství dospurtoval Bobeš Sak, Filip zaostal o osm desetin vteřiny, a po jednom metru za ním se seřadili Tomáš a Honza. Kluci šli opravdu na doraz; byl to moc pěkný závěr letošního běhu.
Pak následovalo předávání cen (skoro na všechny se dostalo) a ty si všichni opravdu zasloužili, protože všichni běželi naplno. Počasí a příroda se taky snažily, a tak můžeme všechny účastníky 25. ročníku Běhu jarní přírodou jenom pochválit.
Další stránka »