Zprávy z tábora – sedmý den, sobota 24.8.2019

Rosa, maršál a špion

Dnes bylo takové krásné letní ráno a rosa se na trávě tak lákavě třpytila, že jsme na rozcvičku místo po cestě běželi přes cestu, na tu velkou louku nad táborem. A některé děti podle výrazů už začínaly chápat, o co půjde. Ano, rozkaz zněl jasně: „Boty dolů, ponožky samozřejmě taky!“

A stejně jako vloni, když jsem s touto vylepšenou verzí rozcvičky přišel poprvé, následovala …

… …………

……………..

chvíle nechápavého ticha. Ovšem vzápětí vystřídaná rozhořčenými hlasy a hlásky: „Já teda nejdu“! „Jau, bodlák!“ „Budu zase nemocná!“ „Si se zbláznil!“

Ale vyběhly všechny dětičky naboso, ranní rosa jim smáčela nožičky a dětičky pištěly, že to studí a že tam jsou bodláky. Běželi jsme bosky až nahoru k posedu, dali jsme si bosou rozcvičku a bosou abecedu a bosé odpichy do kopce. Pak jsme seběhli dolů k cestě, botky jsme ani neobouvali a doběhli jsme bosky rovnou ke kuchyni, kde se zrovna začala vydávat snídaně – namazaný chleba a kakao.

Po snídani už přebral otěže programu dnešního dne Vojta Kubelka, protože dnes je hlavním a jediným bodem programu celodenní hra Maršál a špion a Vojta je už léta hlavním jejím organizátorem. Tak i letos Vojta vysvětlil pravidla, určil vedoucí, vylosoval členy družstev, přidělil družstvům oblasti na mapě, rozdal hráčům lístečky – a mohlo se začít.

Já se této hry už léta neúčastním, takže většinou o hře referuji pouze na základě zaslechnutých a zprostředkovaných informacích. Letos mi ale laskavě (za prozrazení chyby na dvouplichtíkovce) pomohl Matěj Nejedlý:

Vlajky, čísla, divočáci, aneb Maršál a špion

Dneska den začal naší nejneoblíbenější rozcvičkou, procházkou naboso ranní rosou. Po rozcvičení a atletické abecedě jsme se vrátili do tábora na snídani. Dneska ovšem panovala v táboře jiná atmosféra. Poznat to šlo už podle toho, že se začali hemžit starší táborníci. Dnes se totiž hraje Maršál a Špion.

Po snídani začal Vojtěch Kubelka vysvětlovat pravidla a losovat týmy. Letos byli vedoucí Dan, David, Vojta a Kuba, okolí tábora bylo rozděleno do dvou sektorů a týmy vyrazily budovat domečky. Celá hra probíhala tedy takto: V sektoru jedna si u rybníka udělal domeček David, v jehož týmu jsem byl. Během prozkoumávání a hledání domečku se 30 cm od mé nohy nepozorovaně probudil divočák, rozběhl se naštěstí pro nás opačným směrem než jsme stáli my, ale vyděsil nás (hlavně mě) pořádně.

Vojta si udělal domeček mezi malými stromky u Mlýnského vrchu, Dan měl domeček po levé straně potoka na schovaném ostrůvku a Kuba si ho udělal v křoví na kraji lesa.

Během první hodiny přišli o svoji vlajku Kuba (vzal mu jí Vojta) a Dan (vzal mu jí Vojtův Honza, které o ni obral David).

Po první hodině tedy měl 2 vlajky Vojta a 2 David, nakonec Vojta sebral vlajku Davidovi a měl 3 vlajky, David tedy jednu vlajku. Takže letošního Maršála a Špiona vyhrál drtivě Vojta s 825 body, druhý byl David s 665 body, třetí místo vybojoval Kuba s 510 body a čtvrtý byl Dan s 495 body.

Zbytek dne jsme využili ke koupání, hraní her nebo jako já, psaním zápisů do táborové kroniky…

K tomu už není skoro co dodat. Snad jen to, že Vojta i David skryli své domečky tak šikovně, že Kuba Folberger prošel kolem nich v deseti metrech a neviděl je.

Maršál a špion skončili (oba) v 16:00, pak už se bojovníci scházeli na opožděné obědo-večeři a vedli řeči o bojích a slavných vítězstvích.

Ale teď už byl zase mír a bylo možné pokračovat v běžném táborovém životě – hrát ringo, jít se vykoupat, honit se, házet po sobě velký gymnastický míč a tak podobně.

Také odjížděli další táborníci, kteří přijeli jen na první týden. Rodiče si odvezli Šimona a Matouše Kubešovy, odjely také Tereza a Kristýna Psohlavcovy.

Pak se pozdní odpoledně pomalu překulilo do podvečera a program dne pokračoval sledováním posledních tří dílu seriálu Záhada hlavolamu. Když jsme vyšli z kina, byla už tmavá noc, ale v dálce jsme viděli oheň, tak se ještě šlo posedět k táboráku. Už před desátou hodinou se ale táborníci začali trousit do stanů, asi toho měli za dnešek dost. A taky se asi začíná projevovat táborová únava.

Teď už všichni spí a dokonce není slyšet žádné špitání a chichotání. Tak všem dobrou noc!