Delší orientace, duchové a déšť
Tu neděli tu uvádím jen pro vás, čtenáře Zpráviček. Všichni ale víme, že se tady na táboře podruhé opakuje sobota 13. srpna, ale abychom ty Zprávičky neměli zmatené, budeme si dny označovat podle vašeho venkovního času.
Nuže, dnešní ráno bylo stejné jako včerejší, zase nikdo nepobíhal ani nešpital daleko před budíčkem, ale všichni spali až toho troubení v půl osmé.Vyběhli jsme na rozcvičku na druhou stranu od hráze, do toho strmého kopce po modré značce. Bylo vidět, že děti mají pořád ještě dost sil, na kopec se mnou vyběhli skoro všichni. Nahoře nám dala svoji specifickou rozcvičku Bára Brcková.
Seběhli jsme dolů, naházeli do sebe snídani a pak se většina táborníků zase shromáždila kolem nástěnek s Intelektuálními rozcvičkami, které letos organizuje Jenda Hurt s dopomocí Jarka Michny. Pro rodiče nováčků – jsou to logické hádanky pro tři věkové kategorie, za jejichž vyluštění vyplácíme plichtíky. Mám nejasné podezření, že hlavně ty plichtíky jsou tou hnací silou snahy o vyřešení hádanek, a nikoli radost z překonané překážky a vnitřní uspokojení z vlastních schopností. Ale ať tak nebo tak, houfy dětí běhaly mezi nástěnkami a Jendou, kterému předestíraly teorie o možných řešeních.
Leč nejen v Intelektuálních rozcvičkách spočívá náš táborový program. Dnes byly na programu orientační závody jednotlivců, tedy každý sám s mapou. Pro některé nové táborníky to byla zřejmě noční můra, třeba Míša Čápová se přišla zeptat asi pětkrát, jestli to myslím vážně a musí běžet sama. Teď trochu předběhnu – Míša byla pátá ve své kategorii s výborným časem.
Ale to bylo až po tom, co přestalo pršet. První mrholení přitom přišlo chvilku po snídani, ale snažili jsme se to ignorovat. Nepomohlo to a postupně se rozpršelo víc a víc a radar ukazoval, že se ženou další dešťové mraky. A opravdu, někdy po desáté hodině to přišlo a byl to dost vydatný a dlouhý déšť. Takový, že zahnal i otrlé starší žactvo do stanů. Dita s Editou a Alenou pro zbývající táborníky uspořádaly několik Dešťových her, a když přestalo pršet, pokračovaly hrou Duchové a hrobky. Pod tímto děsivým názvem se skrývá docela pěkná hra, kdy děti oběhnou tábor a najdou hrobky, což jsou papíry s datem narození a úmrtí a s povoláním některé významné osobnosti světových dějin. A pak musejí najít příslušného ducha, v našich podmínkách vtěleného do Dity, Edity, Zdenka, Aleny nebo Jendy, a šikovně kladenými otázkami s něj vymámit, kdo to je, vlastně byl. Duchové ale mohou odpovídat jen ano – ne.
No, myslím, že za hodinu toho lítání po táboře dvě družstva zjistila totožnosti všech osobností, mezi nimiž byli Nelson Mandela, Abraham Lincoln, Emil Zátopek nebo Kryštof Kolumbus. Ostatní jich měli většinu.
Pak se ještě hrála hra v jídelně „dřevo-nos“, která spočívala v mlácení rukama do stolu a saháním si na nos.
Pak už byl oběd a po něm jsme konečně mohli jít postavit ty orienťáky. Bára postavila závod v okolí tábora pro mladší kategorii do 11 let, já jsem se pak vydal s velkou mapou do vzdálenějšího terénu. Chodil jsem tam asi hodinu a chystal pro závodníky takové špeky jako „oranžový kanystr“, „liz“ či „kamenný křížek“ v lese, kde zatím nikdo nebyl.
Odhadoval jsem to na 5,5 km a čas nejlepších tak na 40 minut. Ano, stejně jako na každém táboře, kde jsem chystal orienťáky, jsem se silně seknul. Skoro o polovinu. Tento orientační závod v kopcovatém terénu a hlubokém nepřehledném lese vyhrála Anička Kaštovská za 21:18 minut. Porazila všechny starší kluky kategorií staršího žactva a dorostenců. Smekám.
A stejně jako na každém táborovém orienťáku, i dnes byli závodníci, kterým se nedařilo a na některých kontrolách se zasekli. Dnes ta smůla padla na Adama Komárka, Štěpána Zelinku (zase) a Matouše Kubeše. Ale nakonec i oni doběhli a mohli jsme jít na večeři.
Závod mladší kategorie vyhrála Janička Michnová, kterou teprve dnes se sestrou Alenkou přivezli rodiče na tábor. Takže dostala mapu a vyběhla do terénu, kde nikde předtím nebyla, a s přehledem zvítězila. Zřejmě slušnej oddíl.
Po večeři ale pořád ještě nebyl konec. Nesmíme zapomínat, že jsme pořád v té časové smyčce, způsobené tou podivnou časoprostorovou anomálií, singularitou. Ta po sobě nechává stopy, takové uzlíky na předivu naší reality, podle nichž je možné ji hledat. Tyto stopy ale můžou být nebezpečné pasti.
Po večeři se pátrání po singularitě ujalo družstvo Honzy, příznačně nazvané Čtvrtá dimenze. V lese za táborem hledali něco, co do lesa nepatří nebo patří, ale je na nesprávném místě. Hned je upoutal provázek kolem kmene stromu, po chvíli pátrání našli šišku na suché smrkové větvi, ale pak už jim uplynul čas a všichni bohužel zahynuli. Ale v časové smyčce se, jak známo, vše opakuje, takže se dnes znovu probudili, prožili celý program znovu a po večeři šli k té šišce a brzy našli to, co vede dále v pátrání po singularitě – jakýsi podivný předmět z papíru, který uvnitř sebe převrací prostor napříč dimenzemi. Zatím se neví, jak ten předmět využít, snad se ho podaří prozkoumat a zjistit více.
Budeme vás informovat.
No a pak se najednou setmělo a muži již zapalovali táborák z toho dříví, co dnes dvě hodiny moklo. Podařilo se to, kolem ohně se postupně sešli všichni táborníci a Jenda konečně mohl vyplatit plichtíky za včerejší a dnešní hry a soutěže. Některá družstva si tak přišla na pěkně kulaté sumičky přes 20 plichtíků na každého.
Jarek Michna dnes už odjel po víkendu do práce, takže nebyl nikdo, kdo by hrál na kytaru. A tak jsme jen seděli, koukali do ohně a povídali si. Taky to nebylo špatné.
Ještě přidám pohled na dnešní den, jak to viděla Eliška Cikhartová.
2. táborový den
Ráno byl opět budíček a rozcvička. Po rozcvičce byla snídaně, k snídani byl chleba s medem a marmeládou. Dopoledne jsme hráli: hrobky a duchové, živé pexeso a dřevo-nos.
A potom byl oběd. K obědu byl vývar a kuře na paprice. A kdo dojedl, měl polední pauzu.
Po poledni pauze se běhaly orienťáky. Nejdříve běželi mladší (2011 a mladší). Potom byly k svačině chleby s vajíčkem a ovoce a zelenina.
Po svačině běželi starší. Když všichni doběhli, tak byla večeře. K večeři byly šišky s mákem. Po večeři se rozdělal oheň, u kterého jsme dostali plichtíky (táborové penízky).
Tak to je dnes všechno, dobrou noc a ať se probudíme do lepší soboty 13.8.