Návštěva zoo, do středu, večerní koupání
Musím uvést menší opravu, včera nebyly Líné ostrovy, tam jsme se probudili dnes. Včera jsme neměli na programu žádnou zemi kvůli tomu Maršálovi.
Dnes nás budila klasická melodie Lambada v 7:35, tedy o pět minut později, protože máme ty Líné ostrovy. Ale na rozcvičku jsme běželi poctivě, pěkně po žluté značce po louce do kopce až do lesa. Tam nás rozcvičil Šimon Kubeš, včetně protažení u stromů jako opory. Avšak zpátky jsme šli pomalu a líně.
Dnes byl na programu pěší výlet do zoologické zahrady v Horní Pěně. Ovšem po zkušenostech z loňska, kdy jsme šli do bludiště v Dolní Pěně asi o 2 km dále, a vrátili jsme se hodně pozdě na oběd, jsme usoudili, že na kolech to bude rychlejší a možná taky menší námaha. A hlavně zítra jdeme na dvoudenní pěší výlet, tak bychom měli sebe a hlavně děti šetřit.
Celkem bez problémů jsme usadili děti na kola a ještě před desátou hodinou vyrazili směrem na Kačlehy. Tentokrát jsme jeli po žluté značce. Ta totiž výrazně mírněji stoupala a nebyla tak kamenitá. Jeli s námi ještě Andrea a Jarek Michnovi, kteří se starali o malé dětičky, ale bylo to jen něco přes šest kilometrů, takže jsme tam byli opravdu rychle, kolem půl jedenácté. O to více času jsme měli na prohlídku Zoo na Hrádečku. Je to opravdu moc pěkná zoologická zahrada se spoustou zajímavých zvířat, od majestátních lvů až po malinké žáby dendrobátky. Viděli jsme kozy, ovce, osly, lamy, velbloudy, vlky, někdo i hyeny, nosály, sovy sněžné, surikaty, papoušky ara i jiné, malinké opičky, lemury, skunky a skunčata, pštrosy, klokany, dokonce kapybary a muntžaky, želvy všech velikostí, pumy, kočku rybářskou, rysa, hady, pavouky, scinky, felsumy, anolise (to jsou ještěrky), obří ropuchu a spoustu dalších zvířat a zvířátek. Moc se nám tam líbilo, byli jsme tam hodinu a půl a musel jsem děti odvolávat, protože jsme už museli odjet, abychom stihli oběd. Zpátky to jelo taky pěkně, i když to už bylo více do kopce, ale oběd jsme krásně stihli.
Změna pěšího půldenního výletu na půldenní cyklovýlet se tedy opravdu vyplatila.
Ale i když ten výlet nebyl příliš namáhavý, děti byly zpocené, protože dnes zase bylo před 30 stupňů. Jenže voda u naší plážičky bylo opět zelená jak brčál a ke koupání to rozhodně nebylo.
Po obědě jsem zase musel odjet, a tak jen z doslechu vím, že se na louce hrála hra Pakani (pozor, neplést si s fakany), která spočívala v řadě překážek v podobě vedoucích, které děti musely překonávat – kámen, nůžky, papír, pak nějaké plácání, házení kroužku na tyč, a tím postupovaly od jednoho pásma k dalšímu.
Po svačině začala další tradiční hra našich táborů – Zapichování kolíku do středu. Ta spočívá v tom, že máme vyznačený kruh na zemi o průměru asi šest metrů a úkolem soutěžícího je zapíchnout kolík nebo hřebík co nejblíže středu. Akorát má u toho zavázané oči. Většinou popisuji rekordy z minulých táborů a zda se k nim někdo přiblížil, ale letos se Adam (nebo snad Matěj) Komárek trefil přímo do toho hřebíku, co označuje střed. Takže nula cm. Ale mám trochu pochybnosti o regulérosti soutěže, protože skoro všichni šli bosi a nahmatávali ten hřebík nohama. Byl omotaný provázkem, aby byl dobře vidět, a tak se také snadno nahmatal nohama. Budeme muset příště trochu upravit pravidla, aby ta hra zase byla jen o odhadu.
Pak byla ještě jedna rychlá hra se sbíráním klouboučků a po ní už byla vyhlášena večeře – dnes vynikající cuketové placičky s uzeným masem.
Rychlý monitoring stavu vody u pláže ukázal, že s odcházejícím sluncem odcházejí i sinice, takže po večeři bylo vyhlášeno koupání, které se celkem nelišilo od koupání popisovaných v předchozích zprávách z tábora.
Pak už se děti začaly trousit k ohni, ale jako neviditelná vlna se mezi malými dětmi začínala šířit panika – dnes bude stezka odvahy! Asi deset dětí se mne přišlo zeptat, jestli opravdu bude, ale o ničem jsem nevěděl. Ani ostatní vedoucí nic nevěděli. Asi jen někdo něco prohodil o stezce a ta fáma si začala žít už vlastním životem. Ale opravdu dnes, před pěším výletem, stezka odvahy nebude, to by Dáša nedovolila.
U táboráku jsem rozdal plichtíky za včerejšek a dnešek a asi silně stoupla koupěschopnost obyvatel tábora, někteří dostávali až 29 pl. To uvidíme na další burze.
A tím skončil dnešní program, dalším bodem už je jen spacák a krásné sny.
Tak dobrou noc.
