Tábor 2022
Konec
Tak jsme na konci. Dnes končí tábor Kačlehy 2022, čtrnáct dnů života v přírodě, v primitivních podmínkách, v pěkném i ošklivém počasí, ale stále v pohodě a mezi kamarády.
Probudili jsme se po dlouhé době opět do vlahého letního rána, s jasným nebem a rosou na trávě. Vstávali jsme na budíček jako obvykle v 7:30, ale rozcvička dnes už nebyla. Jen služba (Jirkovo družstvo) fungovala a mazala chleby na poslední snídani.
Pak Dáša podala táborníkům poslední instrukce týkající se úklidu stanů a okolí a předávání stanů před odjezdem. A potom začalo veliké balení a uklízení. Číst více… »
27.08. 2022 | 
Autor: 
Vloženo mezi 
Za pokladem!
Každý rok na úvod zpráv z posledního dne tábora píšu slova „Dnešek je zvláštní den, neboť pokladové velicí se otevírají a chytrý člověk může značného jmění nabýti“. Tak to bylo i dnes. Poslední den tábora je věnován honbě za pokladem, což je něco jako složitější orientační závod okořeněný pěkně vypečenými šiframi. Jenže takovou honbu musí někdo připravit a to nějaký čas trvá.
Proto jsme my, autoři letošního pokladu, Danny, Jenda a já, vstávali se službou už v sedm hodin. Posnídali jsme, zabalili potřeby pro všechny ty vypečené šifry, rozcvičku svěřili Vaškovi od Terky, instruovali Ditu a Alenu, aby místo nás dopoledne zorganizovali burzu, a vyrazili jsme. Číst více… »
Běhy, skoky, múzy a filmové umění
Probudili jsme se do teplého a mlhavého rána. Pořád bylo tak prádelnovitě vlhko, ale poprvé za dlouhou dobu nepršelo. Takže jsme se rychle vrátili do starého režimu – budíček v 7:30, ranní hygiena, rozcvička, snídaně. Bylo vidět, že děti už byly otrávené z toho mokrého nicnedělání poslední dva dny a byly vyloženě natěšené na rozcvičku. Určitě byly už před budíčkem oblečené do kraťasů a triček a klepaly se nedočkavostí, jak se těšily na tu rozcvičku. Nebo si to aspoň takto představuji. Číst více… »
Umění, peníze a zase umění
Rozvrat! Anarchie! Neslýchaný úpadek mravů! Budíček odložen o dvě hodiny! Ani rozcvička nebyla.
Pršelo celou noc, pršelo i ráno, a to tak, že docela dost. A tak došlo k nevídané události, že budíček byl až o půl desáté. To se na našich táborech snad ještě nestalo. Do té doby bylo slyšet jen padající déšť a službu, jak šramotí v kuchyni. Všichni spali jako miminka, ono to věčné šumění deště má docela uspávací účinky.
Po budíčku se padajícím deštěm ploužily mátožné postavy na snídani a s prázdnými pohledy do sebe soukaly rohlíky s marmeládou nebo s medem. Bylo nutno dát táborníkům další program, aby tábor zase začal žít tím aktivním, tvůrčím způsobem. Číst více… »
Déšť, pořád jenom déšť
Dnes to bude stručné – celý den pršelo. Začalo to už v noci, ráno nepřestalo a celý den propršel.
Vstávali jsme v půl deváté, bez rozcvičky šli na snídani, pak jsme čekali, jestli to nepřejde. Nepřešlo. Číst více… »
Dešťové hry, výlet a bloudění
Celou noc pršelo. Hodně a pořád. Pršelo i ráno a nepomohlo ani odložení budíčku o půl hodiny. Dokonce ani zrušení rozcvičky, což je jev, který se vyskytuje maximálně dvakrát za deset let, naposledy vloni.
Pršelo celé dopoledne. Ne moc prudce, ale nepříjemně a tak nějak lezavě. Číst více… »
Maršálové, špioni a mrholení. Nakonec déšť
Dnes to bude krátké. Jen zmíním, že budíček byl odložen o hodinu kvůli včerejšímu večernímu… ehm… programu.
Dnes byla plánovaná celodenní hra Maršál a Špion, kterou už roky na našich táborech obětavě organizuje Vojta Kubelka. Ten přijel včera společně s Kačkou Žohovou a dnes se tedy ujali organizace programu dne. Už od rozcvičky, kterou vedli někam směrem na Kačlehy. Číst více… »
