Tábor 2021
A je konec
To nám to uteklo. Poslední den tábora je vždycky trochu smutný den. Končí čtrnáct dní společného života v přírodě, pod stanem, s kamarády. I když nám letos počasí moc nepřálo, musím zde vyjádřit obdiv všem našim dětem, jak statečně to snášely. Z těch čtrnácti dní nám většina propršela a, řečeno slovy klasika, „takovou zimu nepoznal nikdo z nás“. Ale nikdo si nestěžoval. Bylo to krásných čtrnáct dní pohody, her, dobrodružství a neskutečné legrace. My vedoucí jsme si to užívali stejně naši svěřenci.
Jak už je o těch posledních dnech tábora zvykem, ráno už nebyl budíček ani rozcvička. Cihelna se s námi rozloučila posledním deštěm v noci a ještě ráno kolem sedmé hodiny trochu sprchlo, ale když se tábor pomalu probíral do posledního rána kolem osmé hodiny, mraky se už protrhaly a mezi nimi vykukovalo sluníčko. Teploměr u kuchyně ukazoval krásných 14 °C, takové vedro jsme už dlouho neměli. Číst více… »
Vzhůru za pokladem!
Předposlední den tábora, jak vždycky píšu, je velmi zvláštní den, kdy pokladové velicí se otevírají a prostý člověk může velikého bohatství nabýti. Nejinak tomu bylo i dnes. Rozdíl od předchozích let byl v tom, že jsme vyrazili ve čtyřech – Danny, Dita, Tomáš a já, což výrazně ulehčuje přípravu honby za pokladem.
Vyrazili jsme ještě před rozcvičkou, což zase nebylo tak brzo, vzhledem k tomu, že budíček byl opět odložen až na osmou. Naštěstí, naštěstí, zřejmě ještě trvalo působení vašeho držení palců, takže chmurná předpověď počasí se opět nevyplnila. V noci sice trochu sprchlo, ale ráno se už mračna protrhávala a upravená předpověď slibovala déšť až odpoledne. Ani to nevyšlo, díky. Ale že by bylo nějaké teplo, to zase ne, něco kolem 10 °C. Číst více… »
Díky za držení palců
Ráno to úplně vypadalo, že se včerejší temná předpověď vyplní. Ještě před budíčkem se zvuky na stanové celtě střídaly „šššššššš“ od mrholení s „ťukťukťuk“ od opravdového deště. Budíček byl opět odložen o půl hodiny a ještě pět minut po budíčku to vypadalo na další zrušenou rozcvičku.
Ale když se dalších pět minut nerozpršelo, zavelel jsem k rozcvičce v obvyklém oděvu, tedy tričku a kraťasech, protože teplota byla příjemných 12 °C.
Ale pro jistotu jsme běželi jen krátkou variantu ke kládám, tam jsme dali rychlou turborozcvičku na zahřátí s abecedou a spěchali zpátky, co kdyby se zase rozpršelo. Číst více… »
Krásný den plný her
V noci se nebe konečně vyjasnilo, ale přineslo to s sebou výrazné ochlazení. Ráno teploměr ukazoval šest stupňů; dobrá zpráva je, že to bylo nad nulou. Ale nebe bylo jasné a bleděmodré a sluníčko nám skrz stromy v lese házelo prasátka na stany.
Rozcvička byla povolena s dlouhým rukávem, protože byla fakt kosa, ale mnozí táborníci jsou již tak otužilí, že jen tak ledabyle běželi v tričku. Dnes jsme běželi zase po singletrailu asi 500 m nahoru do kopce, tam nás rozcvičila Silva Fíziková a běžeckou abecedou jsme pokračovali průsekem dál do lesa. Tam jsme pak narazili na další singletrail, který vedl směrem k táboru, jen jsme se museli včas odpoutat a seběhnout lesem do tábora.
Tento výběh do kopce nebyl vybrán náhodou, byla to příprava na dnešní první disciplínu atletického táborového dne.
Dnes sice byly na programu klasické táborové hry, ale to počasí nám s programem tak zamávalo, že už improvizujeme, jak se dá. Předpověď na zítra je totiž tak děsivá, že jsme se snažili dnešní den bez deště využít do poslední minuty. Hlavně atletickými disciplínami přizpůsobenými táborovým podmínkám. Číst více… »
Špatné počasí trvá
Dnes ráno došlo k výjimečné události, která se stává maximálně jednou za deset let. Přestože byl budíček opět odložen na osmou hodinu, byla taková zima a tak pršelo, že jsme zrušili rozcvičku. Ještě že to neviděl Bohouš Vít, dávný vedoucí na táborech, který do deště vyháněl děti na rozcvičku v holínkách a pláštěnce. Jeho kvalit zatím nedosahuji.
Ale zrušená rozcvička neznamenala žádné uvolnění disciplíny, kdepak. Vyhlásil jsem nástup na snídani a vedoucí kontrolovali přítomnost svých členů. Ale i tak někteří výtečníci nevstali ani na opakované výzvy ke snídani, a tak Lenka Baronová přistoupila k sankcím. Matěj, Silva, Kuba a Marty povinně a Dita, Alena a kupodivu i Šimon Hřebecký dobrovolně běželi s Lenkou do Frymburka a zpátky, celkem asi 7,5 km. Číst více… »
Lety, hry a špatné počasí
K ránu zase poprchávalo a byla docela zima, tak jsme nechali (výjimečně) budíček až na osmou hodinu. Tábor už je ve druhé polovině, takže nikdo už před budíčkem nepobíhá před stany a nechichotá se ani nebouchá dvířky, a myslím, že posunutí budíčku o půl hodiny si většina táborníků ani nevšimla.
V osm hodin se už naštěstí oteplilo na tričko a kraťasy, tak jsme mohli po obvyklých tahanicích s notorickými ospalci vyběhnout na rozcvičku. Dnes byla jen krátká ke kládám dole u silnice a spíše jen zahřívací. Číst více… »
O maršálech a špionech
Dnes to bude opravdu krátké. Celodenní hra Maršál a špion se hraje tradičně o víkendu uprostřed tábora a je to příležitost k setkání bývalých atletů a táborníků, kteří již žijí svoje životy, ale nezapomněli na starou partu a na zážitky z dávných táborů. Je to hra jistě dramatická, ale těžko se popisuje.
Ráno bylo opět krásně mlhavé, jen ta modrá obloha nahoře chyběla. I když sluníčko určitě dělalo, co mohlo, na náš tábor nedosvítilo. Naštěstí bylo dost teplo a ještě jsme se zahřáli ranním během a rozcvičkou od Tomáše Havelky.
Po snídani se už organizace programu ujal Vojta Kubelka, který včera v noci přijel na kole z Budějovic (přes Hořice!). Svolal táborníky, vysvětlil pravidla a nechal vylosovat pět týmů. Letos byly tedy týmy pod vedením Marušky, Vojty, Kuby Folbergera, Ivana Holečky a Dannyho. Týmy měly rozdělené úseky na mapě, kde si měly zřídit domeček s vlajkou a zásobu životů. Číst více… »