Tábor 2020
Jéje, to nám to uteklo
Závěr letošního tábora byl trochu komplikovaný tím, že jsme museli vyklidit tábořiště už v pátek odpoledne. Bylo nutné tedy honbu za pokladem postavit (já a Danny), projít a vyřešit, najít a rozdělit poklady (všichni ostatní) co nejdříve, aby se stihnul oběd, zabalení a úklid tábořiště. Teď trochu předeběhnu – podařilo se to.
Proto jsme s Dannym vyráželi připravit honbu za pokladem ještě před oficiálním budíčkem a rozkaz zněl jasně: Všichni se musí vrátit maximálně do půl jedné! A tak jsme připravili krátkou a rychlou šifrovací hru o osmi kontrolách. Snažili jsme se dávat nepříliš těžké šifry, ale člověk nikdy neodhadne přesně, jak bude někdo jiný řešit určitý problém. A také zafungovalo železné pravidlo, že při každé šifrovací hře se někomu podaří přeskočit pár kontrol tím nejmíň předvídatelným způsobem. Číst více… »
29.08. 2020 | 
Autor: 
Vloženo mezi 
Nahoru, dolů a do dálky. A pak múzy
Zase bylo krásné, teplé letní ráno, na předposlední rozcvičku jsme doběhli ke křížku a na silnici nás rozcvičila Zdenka. Při zpáteční cestě jsme s sebou vzali Karla, který u křížku trpělivě čekal celou noc – a nedočkal se. Pokud neznáte Karla … je to trochu složité. Včera večer starší část tábornictva projevila přání zažít nějaké noční dobrodružství, třeba noční výjezd a pěší návrat do tábora.
I vyhověli jsme naší mládeži a šest táborníků starších 15 let bylo po filmovém představení vyvezeno někam k Záboří, asi tři kilometry od tábora. Měli s sebou baterky a šli všichni pohromadě, takže jsme předpokládali, že se asi nebudou moc bát. A tak nás napadlo, že bychom jim mohli připravit překvapení ve tvaru temné postavy stojící u cesty k táboru. Číst více… »
Hry, samé hry … a Vontové
Zase bylo krásné jasné ráno, ani rosa nebyla, jaké bylo teplo. Vyběhli jsme na rozcvičku opět směrem na Bratronice a tam nás rozcvičila Bára Brcková. Tvrdila nám, že poslední výzkumy prokázaly, že pokud cvičíme a máme přitom na každé ruce spojený ukazováček s palcem do kroužku, přijímáme více pozitivní energie a líp se nám cvičí. A opravdu, fungovalo to! Byli jsme tak nabití tou pozitivní energií, že se mnou vyběhli na delší okruh přes Bratronice Matěj, Jirka Dohnal, Vojta Kaštovský a Tomáš Hálek. Číst více… »
Šlapeme zpátky
Probudili jsme se do jasného rána, sluneční paprsky pronikaly mezi větvemi stromů u řeky, děti mžouraly ze spacáků a přemítaly, kde to vlastně jsou. Plachta i spacáky byly mokré od rosy, ale sluníčko dělalo co mohlo, aby vše bylo suché, než zase vyrazíme.
Dáša otevřela snídaňový bufet v kufru svého auta a mazala na chleba Nutellu nebo svoji česnekovou pomazánku, podle přání. Děti se potulovaly po kempu, ukusovaly chleby a nejspíš byly vděčné za vzácnou chvilku, kdy jim nikdo neříká, co mají dělat. Pomaloučku jsme balili spacáky a karimatky, ještě trochu vlhké, zase jsme sháněli věci, které pojedou zpátky do tábora a které si poneseme s sebou, ale nebyl žádný spěch, protože jsme se drželi starého vodáckého pravidla, že před desátou opouští kemp jenom přízrak. Číst více… »
Šlapeme, šlapeme…
Dnes to bude stručné, píšu na mobilu v kempu Střelské Hoštice.
Budíček byl v 7:00, jak bylo slíbeno, a hned po snídani začal celý tábor kmitat. Na nástěnce byl vyvěšen seznam věcí, které si máme vzít s sebou, a seznam věcí, které potřebujeme na spaní a které mám dovezou autem do kempu. Po táboře poletovaly děti a snášely na plachtu uprostřed tábora spacáky, karimatky, ešusy, oblečení na spaní, oblíbené plyšáky a ostatní nezbytnosti na přespání pod širákem. Číst více… »
Lítání, paměť, otisky a písmenka
Tak jsme si konečně zalítali. Po rozcvičce a snídani se Danny vydal stavět orientační běh a my jsme si šli zalítat. Mezi tábornictvem sice zprvu vznikla panika, když jsem vyhlásil Letecký den: „To nemyslíš vážně! Ty vlaštovky mi nelítaj“ nebo: „Jéžiši, vlaštovky, to je trapný“, ale uklidnil jsem je a přinesl jsem létající talíře. První soutěží bylo dohodit talíř co nejmenším počtem hodů z nejnižšího bodu tábořiště u umývárny až nahoru na hřiště pro ringo. Nebylo to tak jednoduché – cesta k umývárně je lemovaná vysokými stromy, pak je třeba se proházet kolem stožáru do uličky mezi stany a pak ještě posledních dvacet metrů na to hřiště. Výkony nebyly nic moc, nejvíce hodů mělo Honzovo družstvo Hadonoši – devětkrát, osmkrát házeli Lunch Match (Davidovo družstvo) a Česká vláda (Šimonovo družstvo), sedm pokusů potřebovali Mirkové a Kassandry (Bára) a Kingsmani (Zdenka). Ale je třeba uznat, že některé talíře, zvláště ty reklamní, nelítaly moc dobře. Číst více… »
Maršálové a špióni
Dnes to bude krátké. Na programu byla celodenní hra Maršál a špión a ta se nedá dost dobře popisovat.
Ale den jsme zahájili běžným způsobem, rozcvičku dnes vedl Vojta Kubelka (pro ty, kdo Vojtu neznají – Vojta je náš bývalý atlet, taky s námi jezdil na tábory a nyní už několik let organizuje Maršála a špióna. Jinak je to významný český ornitolog a předloni napsal disertaci, kterou mu otiskli v časopisu Science).
Po snídani začaly přípravy hry. Na lístečky se napsala jména účastníků, určili se vedoucí čtyř družstev a pak Vojta jako obvykle shromáždil všechny děti u stožáru, aby vysvětlil pravidla. Děti na instruktáž už přicházely oblečené, některé dokonce maskované (Jirka Dohnal ve svém hejkalu). Letošní maskovací móda ještě vyžadovala nabarvení obličeje v tmavých sytých tónech, s jednoduchými červenými pruhy. Číst více… »
