SK Čtyři Dvory České Budějovice

A jsme na konci

Poslední den tábora. To je vždycky trochu smutný den, protože končí krásných čtrnáct dní společného života v přírodě s kamarády, čtrnáct dní pohody, her, dobrodružství a neskutečné srandy. A věřte, že vedoucí si to užívali stejně jako děti.

Dnes ráno už nebyla rozcvička, tak jsem si dopřál ten přepych zamáčknout budík na mobilu v 7:25, který mne každý den budil, a děti, které na mne do stanu povykovaly „Budíček!“, jsem zahnal zlostným mručením. Ale v osm hodin jsem už byl venku a účastnil se poslední snídaně a pak prací na zakončení tábora.

Brzo také začali přijíždět rodiče a odváželi ty poslední děti, které vydržely až do konce. Odjel Vojta s Aničkou, maminka si odvezla Matyldu, pro Matěje přjeli rodiče i s bratrem a pro Kubu Outlého maminka s Andrejkou, taťka odvezl Jindru, Brunclíkovi naložili Jirku, s taťkou a babičkou odjel i Marek. Edita ještě společně s Lenkou Baronovou spustila  ze stožáru vlajku, která na něm čtrnáct dní vlála a oznamovala, že tady táboří atleti SK Čtyři Dvory, a jako poslední odjela s Lenkou Nagyovou. Číst více… »

Blíží se závěr

Dnes bylo snad nejkrásnější ráno. Vysoké modré nebe, kapky rosy zářící jako drahokamy, z celt stanů, na něž svítilo šikmé ranní sluníčko, se kouřilo, jak se z nich odpařovala bohatá rosa. Tato krása snad zasáhla srdce táborníků okoralá čtrnácti dny tábora, nebo snad bylo příliš teplé ráno, ale děti si samy zvolily bosou rozcvičku, a to už z tábora. Zuli jsme se tedy, boty nechali u stanů a lehkým klusem vyběhli na Bosou louku, kde jsme si dali poslední rozcvičku a běžeckou abecedu do kopce.

V táboře zbylo 14 dětí a rozhodovali jsme se, jaký program dnes zvolíme. Jelikož z dospělých jsem zbyl já a osádka kuchyně Dáša, Lea a Lenka Nagyová (Lenka Baronová zrovna odvážela Martina do Budějovic na vlak), a z nejstarších táborníků odjížděl i David Pikl, zavrhli jsme plánovaný cyklovýlet a zvolili prostý, tedy pěší výlet. Cíl zůstal stejný, rozhledna na Hradišťském vrchu, ale pro jistotu jsme přidali i bližší cíl pro plán B, zříceninu hradu Sokolčí. Číst více… »

Za pokladem!

Dnes bylo ráno trochu zamračené, ale pořád bylo teplo. Vedení rozcvičky jsem přenechal Vaškovi a Aleně, protože jsem společně s Terezou Faktorovou vyrážel na přípravu letošní honby za pokladem. Vstávali jsme kvůli tomu v 7:00, abychom vyrazili co nejdříve, protože časový harmonogram dneška byl neúprosný – v šest hodin bude odjíždět starší žactvo, aby mohlo zítra závodit v Písku. Do té doby je nutné stihnout honbu za pokladem a ještě závěrečnou burzu.

Honba tedy musí být připravena nejpozději do 12:00, pak bude oběd a hned po něm družstva vyrazí do terénu.

Letos jsme nevyužili mapy s nakreslenou mřížkou souřadnic jako dříve, ani jsme nepoužili loňský způsob, kdy všechny kontroly byly na mapě označeny a jen se z nich sbíraly kontroly, které se pak řešily v klidu v táboře.

Dnes jsem se navrátil k původnímu způsobu, při němž šifra na jedné kontrole po vyluštění posílá hledače na další kontrolu. To je pochopitelně mnohem náročnější na popis umístění kontrol. Včera jsem si proto připravoval návrh dnešní honby za pokladem a lehkou rukou jsem na mapě načrtnul trasu: tady projdeme lesem, tady přes louku za rybníkem, překonáme přítok a tady na té kótě by byla pěkná kontrola. Číst více… »

Hry atletické, divadelní a filmové

Zase jsme vstávali do krásného rána, kapičky rosy se třpytily na ranním sluníčku a jasné nebe slibovalo další teplý den. Dnešní rozcvička byla opět jogínská pod vedením Báry, dnes s trochu obtížnějšími cviky. Plný okruh se mnou běžel opět Matěj a Jirka Dohnal.

Po snídani jsme zahájili druhou sérii atletických závodů, dnes to byly běhy a výška. Pro běhy jsme připravili zbrusu nový atletický ovál, skoro přesně odpovídající pravidlům IAAF. Byl vyskládaný z barevných kloboučků a kuželů na louce za stany a měřil kolem 150 m. Asi na čtvrtině obvodu rostla vysoká tráva, což ale bylo kompenzováno rovinkou na druhé straně vyšlapané na hlínu. Ani rosa na trávě nijak nevadila, po prvním závodě už byla pryč. Číst více… »

Hry, hříčky a hlavolamy

Série teplých nocí a vlahých letní rán pokračuje. Děti pořád vstávají na budíček, včas vycházejí na rozcvičku, dokonce většina z nich přibíhá na rozcvičkové místo a poctivě cvičí. A to prosím po jedenácti dnech tábora. No to jsem asi ještě nezažil.

Dnes se mnou běželi celý okruh Matěj a Jirka Dohnal.

Program na dnešek plánoval táborové hry. Po snídani jsme zahájili hrou vytaženou z dávné minulosti – Navigace v mlze. Ta spočívá v tom, že vidoucí vedoucí naviguje nevidoucí členy svého družstva přes louku do branky mezi dvěma zabodnutými oštěpy, takových 35 m. Přitom může k navigaci používat pouze zvuky nedávající smysl, například mlácení lžící do ešusu, tleskání a povolili jsme i písmena. Složitější bylo to, že vedoucí museli navigovat všechny členy družstva současně. Číst více… »

Vltava pokračuje

Je to dobrý, v noci nepršelo. Ani nebyla taková zima, jaká obvykle bývá při našem nocování pod širákem, jen padla bohatá rosa. Ale to zas tolik nevadilo, protože jsme se probouzeli do jasného rána a sluníčko slibovalo, že nám všechno usuší, jen co vystoupá nad vrcholky stromů v kempu.

Budíček dnes nebyl, každý se probouzel sám, podle míry své vyspalosti a podle odolnosti vůči ruchu již probuzených dětiček. Ale postupně se ze spacáků vysoukali všichni už kolem osmé a trousili se do umýváren a zpět.

Lea a Lenka zatopily v našem přenosném Brutaru a za chvíli už byl uvařený čaj a bylo možno zvolat: „Snídaně!“ Nastal veliký běh a strkání u stolů terasy, protože mezi mužstvem se už proslechlo, že budou dobroty. A byly: muffiny, koláče, perník, buchty povidlové, buchty makové, buchty tvarohové. Nepamatuji si přesně co od kterých rodičů bylo, tak posílám hromadné DĚKUJEME všem. Myslím, že těch 23×2 dětských ručiček natažených pro tyto dobroty je dostatečným potvrzením kvality. Číst více… »

Atleti na Vltavě

Ráno bylo opět příjemně letní, ale dnes nebylo na rozcvičku ani pomyšlení, i když byl budíček už v 7:00. Dnes totiž jedeme stejně jako vloni na Vltavu z Rožmberka na Zlatou Korunu.

V kuchyni a okolí už panoval čilý ruch, služba mazala chleby na snídani a chystala svačinové balíčky na cestu, další osazenstvo kuchyně připravovalo další jídlo na cestu a ingredience k přípravě večeře v kempu – a všechno to pevnou rukou řídila Dáša, která dnes ráno přijela (od středy byla na Slovensku). Číst více… »