Tábor 2016
Sobota 27.8.2016
Konec. Šlus. Hotovo. Doraz. End of game. Poslední den.
Naposledy jde člověk chladným ránem k záchodům, naposledy si čistí zuby v umývárně nad plastovým lavórem.
Budíček dnes zorganizovala Lea a chronické nevstávače tahala ze stanů i se spacákem. A ještě dnes se odhrnovaly stanové celty, když jsem šel kolem, a zpoza nich se ozývaly dotazy: „Bude dnes rozcvička?“
Dnes už ne. milé děti. Dnes totiž končí tábor Bumbácovo údolí 2016. Ještě uslyšíme naposledy „Žrasóóó“ od kuchyně a dnešní snídaně bude poslední jídlo od zdejší vyhlášené kuchyně. Číst více… »
27.08. 2016 | 
Autor: 
Vloženo mezi 
Pátek 26.8.2016
Dnešek byl posledním normálním dnem táborového života – s budíčkem, rozcvičkou, snídaní a táborovým programem. Sice nevím, z čeho se skládal dopolední program, protože jsme s Kubou opustili tábor již před budíčkem, ale věřím, že Lenka perfektně zorganizovala vše od rozcvičky až po trávení volného času dětí.
My jsme zatím s Kubou Folbergerem procházeli trasu letošní honby za pokladem, jako vždy od poslední kontroly směrem k začátku. Číst více… »
Čtvrtek 25.8.2016
Dnes mne nevzbudilo štěbetání dětí ani ťukání deště na stan, ba ani volání „Budíčéééék!“. Dnes jsem se vzbudil sám v 7:48. Venku byl klid, služba zrovna začínala fungovat. Úplně to vypadalo, jako kdyby celý tábor tak trochu zaspal. Ale nijak to nevadilo, děti se začaly už probouzet samy. Šel jsem po táborovém náměstíčku a vedle mne se postupně odhrnovaly stanové celty:
„Bude rozcvička?“ „Ne.“ „JO!!“
„Láďo, je rozcvička?“ „Ne.“ „YESSS!!“
„Jdeme na rozcvičku?“ „Ne.“ „Jupíí!“ a tak podobně.
Dnes totiž jedeme na polodenní cyklovýlet a musíme se vrátit včas, abychom stihli divadla ještě za světla. Číst více… »
Středa 24.8.2016
Dnes bylo krásné mlžné ráno. Sluneční paprsky rýsovaly svoje přímky mezi větvemi borovice nad kuchyní a celkově to vypadalo, že dnešek se zase vydaří. Nebyla ani taková zima a děti už stejně nezkoušely svoje pokusy s mikinami a tepláky a bez protestů klusaly za mnou na další, podle všeho již předpředposlední rozcvičku. Tentokrát ji vedly Maruška a Tereza F. a bylo to zase něco nového. Číst více… »
Úterý 23.8.2015
Je ráno 07:30, jasné nebe, chladno. Na táborovém náměstíčku je úplný klid, ani jedna stanová celta se nehne. Jen v kuchyni se pilně pracuje, topí, vaří a maže chleba. Služba konečně vybíhá ke stanům a nadšeně ječí: „Budíčéééék!“ a strká hlavy do každého stanu jednotlivě. Pak zmlknou a v táboře zase panuje úplné ticho.
Takto tedy vypadá standardní táborové ráno.
Po pěti minutách už musím zasáhnout a vyhánět táborníky z teplých spacáků, za dalších pět minut už nepokrytě vyhrožuji. Přesto ještě poslední vteřiny před odchodem na rozcvičku má Lukáš na hlavě navlečený spacák, dole mu koukají nohy a tvrdí, že se převléká. Číst více… »
Pondělí 22.8.2016
Dnes za mne píše denní příspěvek Maruška Dvořáková. Zřejmě pod dojmem silných denních zážitků seděla u ohně a při čelovce sepisovala následující řádky:
Déšť, který nás sužoval skoro celou neděli, zapříčinil, že jsme byli nuceni z hlavy pustit dvoudenní cyklovýlet. Ale Láďa vymyslel spolu s Dášou kompromis. Na kola pojedeme sice dva dny, ale pro jistotu budeme spát ve svých spacácích v táboře. Číst více… »
Neděle 21.8.2016
Dnes bylo krásné ráno. Někdy po půlnoci přešla studená fronta, spustil se vytrvalý déšť a ráno kapky stále ťukaly na stanové plátno. To je přesně ten zvuk, při němž se probudíte, podíváte se na kalné světlo prosvítající celtou, znovu se slastně zavrtáte do vyhřátého spacáku a pomalu se vracíte do království snů. Tak to jsme zažili dnes ráno. To byla krása! Odpustili jsme dětem budíček v půl osmé i rozcvičku v tričku a karaťasech a něžně jsme je budili až po půl deváté na snídani. Číst více… »
