Tábory
Zde můžete nahlédnout do táborových kronik. Zaznamenáváme do nich téměř věrně vše, na co si účastníci rádi časem zavzpomínají.
Také si můžete přečíst příběhy, kolem nichž se dějí celotáborové hry.
Končíme
No, a je tu konec. Dnes definitivně končí krásných čtrnáct dní na táboře Kačlehy 2023.
Dovolil jsem si v tento poslední den típnout budík, který mi každý den v 7:25 oznamoval, že začíná nový táborový den, dovolil jsem si ignorovat budíček, který zněl z reproduktoru, zřejmě slovensky a refrén měl něco jako „Brekekekeeee“. Dnes už nebyla rozcvička a na prograrmu byl jediný bod – zabalit a odjet.
Vstal jsem na poslední snídani, dal jsem si poslední chléb s medem, fotil jsem poslední fotky dětí v jídelně.
Dáša už předtím dala dětem instrukce o tom, jak uklidit stany a jak je předat před odjezdem. Co jsem tak pozoroval, většina stanů byla předána Dáše uklizená a bez připomínek. Měli jsme tu opravdu hodné dětičky. Číst více… »
Vzhůru za slávou a bohatstvím, za pokladem!
Děkuji našemu triu plus Vojtovi a hlavně Matějovi za včerejší příspěvek, už dlouho jsem se tak krásně nevyspal.
A tohle bude tedy poslední zpráva z tábora o tom, jak tu žijeme a co děláme. Zítra bude už jen o odjezdu a asi nebude moc veselá.
Dnes jsme se tedy vrátili do naší milé České republiky, tedy v poslední etapě celotáborové hry. Ráno nás budila veselá melodie písničky, kterou bych nazval asi Píseň popelářky, neb se tam pořád opakovalo něco o deseti popelnicích. Číst více… »
Tak dnes za mě bude psát zprávu Matěj s pomocí Jirky, Kuby a Kastra. Abych se prý jednou vyspal. Tak děkuju, hoši!
(poznámka editora: nemáš zač Láďo! ;)
Středa 23.3. – Atletika, kultura a dražba
Budíček byl dnes o 30 minut později než obvykle, protože jsme včera šli spát déle, jelikož Láďu unesli. A to jsme samozřejmě museli vyšetřit. Budíček se nesl v duchu horkého Egyptského rána (hudba, která hraje ve všech Hollywoodských filmech, když hlavní hrdina vejde do pouště). Číst více… »
Zase jdeme. Jendovy zkratky. Noc hrůzy
Ráno nás místo budíčku probouzelo sluníčko, které pomalu šplhalo nad les nad kempem. Někdo se probudil rychle, někdo na etapy, někdo se ještě válel ve spacáku, když už se vydávala snídaně. Mě (co jsem se pořád válel ve spacáku) opakovaně probouzely zvuky dup-dup-dup, následované dus-dus-dus. Dokonce jsem vystrčil hlavu ze spacáku a uviděl jsem skupinku dívek běžících přes lávku (dup) a po cestě (dus). Hned mi to bylo jasné, soustředění nějakého sportovního klubu, dvoufázový trénink. A děvčata asi běhala několik koleček kolem rybníka. No co, asi slušnej oddíl. Číst více… »
Jdeme a jdeme. Kam jsme došli?
Dnešní země je Japonsko a dnešní program je pěší výlet, tak je logické, že nás dnes budil japonský imperiální pochod. Ale až v osm hodin a navíc nebyla rozcvička, to abychom se před tím výkonem nevysilovali. Ale ten pochod byl opravdu řízný a myslím, že dnešní pěší cestovatele patřičně nabudil. Číst více… »
Návštěva zoo, do středu, večerní koupání
Musím uvést menší opravu, včera nebyly Líné ostrovy, tam jsme se probudili dnes. Včera jsme neměli na programu žádnou zemi kvůli tomu Maršálovi.
Dnes nás budila klasická melodie Lambada v 7:35, tedy o pět minut později, protože máme ty Líné ostrovy. Ale na rozcvičku jsme běželi poctivě, pěkně po žluté značce po louce do kopce až do lesa. Tam nás rozcvičil Šimon Kubeš, včetně protažení u stromů jako opory. Avšak zpátky jsme šli pomalu a líně. Číst více… »
Maršál 2.0. Koupeme se, mlátíme se, vytahujeme se, pašujeme
Tak se nám tábor překulil do druhé poloviny. Ta první se docela vydařila, věříme, že i druhá polovina bude stejná. Zatím to funguje. Kluci mudrci (Matěj, Ivan, Kuba) stále budí tábor výběrem hudby, který přes mobil pouští na bluetooth reproduktor, podle země, do které právě cestujeme. Dnes jsme podle programu na Líných ostrovech a hudbu k budíčku jsem nedokázal identifikovat. Ale budila spolehlivě. Číst více… »