Tábory
Zde můžete nahlédnout do táborových kronik. Zaznamenáváme do nich téměř věrně vše, na co si účastníci rádi časem zavzpomínají.
Také si můžete přečíst příběhy, kolem nichž se dějí celotáborové hry.
Pro nedočkavce zahajujeme přihlašování na letošní tábor – a jsou to opět Kačlehy. Většina informací zůstává stejných, mění se jen datum začátku – pátek 11.8.2023.
Základní informace o táboře:
Doba konání: pátek 11. – pátek 25. srpna 2023
Místo: Tábořiště „Kačlehy“ u hráze Kačležského rybníka
Adresa: Letní tábor 78. PS SKALKA u Kačležského rybníka, 378 32 Číměř
Ubytování: Dvoumístné stany s podsadou, pevné lůžko, je nutný vlastní spací pytel a karimatka Číst více… »
8.05. 2023 | 
Autor: 
Vloženo mezi 
Konec
Tak jsme na konci. Dnes končí tábor Kačlehy 2022, čtrnáct dnů života v přírodě, v primitivních podmínkách, v pěkném i ošklivém počasí, ale stále v pohodě a mezi kamarády.
Probudili jsme se po dlouhé době opět do vlahého letního rána, s jasným nebem a rosou na trávě. Vstávali jsme na budíček jako obvykle v 7:30, ale rozcvička dnes už nebyla. Jen služba (Jirkovo družstvo) fungovala a mazala chleby na poslední snídani.
Pak Dáša podala táborníkům poslední instrukce týkající se úklidu stanů a okolí a předávání stanů před odjezdem. A potom začalo veliké balení a uklízení. Číst více… »
Za pokladem!
Každý rok na úvod zpráv z posledního dne tábora píšu slova „Dnešek je zvláštní den, neboť pokladové velicí se otevírají a chytrý člověk může značného jmění nabýti“. Tak to bylo i dnes. Poslední den tábora je věnován honbě za pokladem, což je něco jako složitější orientační závod okořeněný pěkně vypečenými šiframi. Jenže takovou honbu musí někdo připravit a to nějaký čas trvá.
Proto jsme my, autoři letošního pokladu, Danny, Jenda a já, vstávali se službou už v sedm hodin. Posnídali jsme, zabalili potřeby pro všechny ty vypečené šifry, rozcvičku svěřili Vaškovi od Terky, instruovali Ditu a Alenu, aby místo nás dopoledne zorganizovali burzu, a vyrazili jsme. Číst více… »
Běhy, skoky, múzy a filmové umění
Probudili jsme se do teplého a mlhavého rána. Pořád bylo tak prádelnovitě vlhko, ale poprvé za dlouhou dobu nepršelo. Takže jsme se rychle vrátili do starého režimu – budíček v 7:30, ranní hygiena, rozcvička, snídaně. Bylo vidět, že děti už byly otrávené z toho mokrého nicnedělání poslední dva dny a byly vyloženě natěšené na rozcvičku. Určitě byly už před budíčkem oblečené do kraťasů a triček a klepaly se nedočkavostí, jak se těšily na tu rozcvičku. Nebo si to aspoň takto představuji. Číst více… »
Umění, peníze a zase umění
Rozvrat! Anarchie! Neslýchaný úpadek mravů! Budíček odložen o dvě hodiny! Ani rozcvička nebyla.
Pršelo celou noc, pršelo i ráno, a to tak, že docela dost. A tak došlo k nevídané události, že budíček byl až o půl desáté. To se na našich táborech snad ještě nestalo. Do té doby bylo slyšet jen padající déšť a službu, jak šramotí v kuchyni. Všichni spali jako miminka, ono to věčné šumění deště má docela uspávací účinky.
Po budíčku se padajícím deštěm ploužily mátožné postavy na snídani a s prázdnými pohledy do sebe soukaly rohlíky s marmeládou nebo s medem. Bylo nutno dát táborníkům další program, aby tábor zase začal žít tím aktivním, tvůrčím způsobem. Číst více… »
Déšť, pořád jenom déšť
Dnes to bude stručné – celý den pršelo. Začalo to už v noci, ráno nepřestalo a celý den propršel.
Vstávali jsme v půl deváté, bez rozcvičky šli na snídani, pak jsme čekali, jestli to nepřejde. Nepřešlo. Číst více… »
Dešťové hry, výlet a bloudění
Celou noc pršelo. Hodně a pořád. Pršelo i ráno a nepomohlo ani odložení budíčku o půl hodiny. Dokonce ani zrušení rozcvičky, což je jev, který se vyskytuje maximálně dvakrát za deset let, naposledy vloni.
Pršelo celé dopoledne. Ne moc prudce, ale nepříjemně a tak nějak lezavě. Číst více… »
